Za tímto nárůstem stojí hlavně maloobchodní poptávka a enormní nákupy centrálních bank. Globální poptávka po zlatě vzrostla v roce 2022 o 18 procent na 4 741 tun, což bylo na podobné úrovni, jako v roce 2011. Překážkou nebyly ani určité odlivy ze strany ETF (burzovně obchodované fondy, pozn. red.).
Rovněž centrální banky patří stále mezi hlavní a významné hráče na poli celosvětové poptávky po žlutém kovu. Tuto pozici významně potvrdily již v roce 2018 a také 2019, kdy jejich nákupy a hromadění žlutého kovu dosáhly tehdy rekordních úrovní od konce zlatého standardu v 70. letech 20. století.
Celkové nákupy v roce 2018 činily zhruba 656,2 tuny, což bylo např. oproti roku 2017 navýšení o 73,34 procenta (2017 – nákup cca 378,56 tuny, pozn. aut.).
V roce 2019 činily cca 650,3 tuny. Propad hromadění zlata nastal v covidovém roce 2020, kdy čisté nákupy centrálních bank činily pouze 255 tun, v roce 2021 se trend znovu obrátil a nákupy vzrostly o 450 tun.
Podle nejnovější zprávy Světové rady pro zlato trend pokračuje a hlad centrálních bank po žlutém kovu roste. Ve třetím čtvrtletí nakupily téměř 400 tun zlata, ve čtvrtém čtvrtletí dokonce 417 tun.
Loňské nákupy tak dosáhly rekordních hodnot a překonaly i dosavadní rekord z roku 2018. Za rok 2022 nakoupily centrální banky celkem 1 136 tun zlata, což je nejvyšší hodnota od roku 1967. Centrální banky mají v tuto chvíli největší zlaté rezervy v historii a to zhruba 35 500 tun.
Autor je analytik společnosti Zlaťáky.cz
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
