Bude přebírat ekonomiku ve stavu, v jakém by ji chtěla přebírat každá nastupující vláda – makroekonomicky stabilizovanou a se silným větrem do zad v podobě hospodářského růstu.
Právě nad očekávání svižný růst hrubého domácího produktu (HDP) ve třetím čtvrtletí o 0,7 procenta mezikvartálně znamená, že celoroční růst bude atakovat 2,5 procenta. To je lehce nad dlouhodobým potenciálem tuzemské ekonomiky.
V příštím roce pak očekáváme, že ekonomika přidá k dobru zhruba dvě procenta, vzhledem k plánům nastupující vlády, resp. expanzivnější fiskální politice ale vidíme prostor i pro lepší výsledek. To vše je dobrá zpráva pro očekávané daňové inkaso a příjmovou stranu státního rozpočtu.
V tomto ohledu zůstává příznivý i vývoj na trhu práce. Míra nezaměstnanosti sice plíživě narůstá, což je daň za probíhající strukturální změny v české ekonomice (klesající počet zaměstnanců v průmyslu, nárůst ve službách, pozn. aut.). Celkově se ale míra nezaměstnanosti „pouze“ posunula k rovnovážné úrovni a nadále zůstává jednou z nejnižších v EU.
A co je podstatné, mzdová dynamika je nadprůměrná – za celý letošní rok odhadujeme růst průměrné mzdy o 7,3 procenta, v příštím roce pak zvolnění na 5,5 procenta. Pokud se ale naplní sliby nastupující vlády o zvyšování platů zaměstnanců ve veřejném sektoru, dynamika může být obdobná jako letos.
Pozitivní je také stabilizace inflace poblíž 2% cíle. Nová vláda slibuje odpuštění poplatku na POZE (podporované zdroje energie, pozn. red.) a snížení ceny regulované složky elektřiny pro domácnosti, což by jednorázově působilo viditelně protiinflačně.
Financování tohoto kroku (a mnohých dalších) však bude na dluh, tedy skrze vyšší deficit veřejných financí s proinflačním dopadem. Mimochodem, pro Českou národní banku je právě toto hledisko zásadní, i proto ponechá ve čtvrtek úrokové sazby beze změny na 3,5 procenta.
A nakonec bude nová vláda profitovat i z konsolidace veřejných financí pod taktovkou Fialovy vlády. Ta totiž vytvořila prostor znovu se zadlužit a vláda Andreje Babiše jej nebude váhat využit. Slibuje přitom, že schodek veřejných financí nepřekročí 3% hranici vůči HDP, což však není vůbec jisté vzhledem ke slibované štědrosti v programovém prohlášení.
Právě ve vzestupné fázi hospodářského cyklu je přitom nejsnazší provádět zásadní reformy a dále konsolidovat rozpočty. Jako už mnohokrát ale bude tuzemská fiskální politika neučebnicově cyklická – namísto tlumení výkyvů hospodářského cyklu je bude zesilovat.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
