Ropa nejprve v panice zdražila až na 119 dolarů barel, aby následně po zprávách o možném uvolnění strategických zásob a také po prohlášení prezidenta Trumpa, že válka je „téměř u konce“, spadla až k dolarům za barel. Na této úrovni se obchoduje ropa i v úterý ráno.
Je válka na Blízkém východě opravdu blízko konce? To je nyní složité odhadovat – Trumpova slova bereme s rezervou a vnímáme je spíše jako pokus uklidnit nejen komoditní, ale i akciové a dluhopisové trhy.
Je však možné, že si americký prezident připravuje půdu pro své klasické TACO („Trump always chickens out“), tedy situaci, kdy nakonec ustoupí z agresivní rétoriky a tzv. vyměkne. Tomuto scénáři nahrává rychle zdražující benzín v USA i blížící se listopadové volby do Kongresu.
Pokud ale k ukončení konfliktu v nejbližších týdnech nedojde, hrozí další růst cen ropy. Producenti na Blízkém východě totiž kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu výrazně omezují těžbu a mimo trh tak aktuálně zůstává minimálně 6 milionů barelů denně (asi 6 % globální nabídky, pozn. aut.).
Jen pro představu – jde o největší nabídkový šok v moderní historii, který v absolutním vyjádření překonává i výpadek 4,5 milionu barelů z doby íránské revoluce v roce 1979, která vedla k tzv. druhému ropnému šoku.
Na skokový růst cen ropy včera výrazně reagovaly také tržní úrokové sazby. Jak v případě Evropské centrální banky, tak i České národní banky začaly trhy přeceňovat výhled směrem k vyšším sazbám. Z našeho pohledu však trhy přestřelují, což je pro období zvýšené nervozity typické.
Proinflační efekt dražších energií naopak spíše posiluje náš scénář stability sazeb v eurozóně i v Česku, byť přiznáváme, že nejistota ohledně dalšího vývoje zůstává enormní.
Klíčovým neuralgickým bodem globální ekonomiky, který nadále detailně sledujeme, je situace v Hormuzském průlivu. Jeho průchodnost bude rozhodující pro rozsah a délku trvání energetického šoku – a tedy i pro následný dopad do inflace a reakci centrálních bank.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
