
Přitom v rámci takzvaného zrušení superhrubé mzdy byla daň z příjmu zaměstnanců – tedy ze mzdy či platu – snížena ze zhruba 20 na 15 procent. Stalo se tak koncem roku 2020. Tehdy měla snížená sazba platit po dva roky, jak stálo i v příslušné důvodové zprávě. Zrušení superhrubé mzdy prosadily hnutí ANO, ODS a SPD.
Sám premiér Petr Fiala ovšem nedávno připomněl, že tato vláda daně zvyšovat nebude. Zavedení daně z mimořádných zisků, schválené tento týden, podle něj představuje speciální záležitost a nejde tak o běžné daňové navýšení.
Jurečkova slova o změně programového prohlášení jsou tak do značné míry překvapivá. Vnáší do ekonomiky nejistotu. Není nyní zřejmé, zda jde o postoj celé vlády, nebo jenom její části. Je na premiérovi – a nikom jiném –, aby tuto nejistotu co nejdříve rozptýlil.
Fialova vláda přitom daně opravdu zvedat nemusí, a přitom střednědobě bude i tak stále s to stabilizovat veřejné finance. I díky Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun.
Fialově vládě totiž svým způsobem opravdu nahrává inflace. Ta totiž vlastně „zdaňuje“ občany i firmy místo ní. A nafukuje ukazatel nominálního hrubého domácího produktu (HDP), takže i deficity v rozmezí od 250 do 300 miliard se v něm snáze „rozpustí“.
Nakonec tedy opravdu může nastat situace, že vláda daně nezvedne a žádnou další daň kromě té mimořádné, počítané od příštího roku, nezavede. A přesto stáhne deficit pod úroveň tří procent HDP, jak slibovala, ještě během svého řádného funkčního období.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)