Dosud totiž ředitelé a ředitelka MMF pocházeli vždy z bohatší, západní části Evropy. V tomto smyslu je možné vnímat zvolení Georgievové jako konsensuální řešení. Fond totiž v posledních letech čelí tlaku, aby přeťal dosavadní neformálně danou tradici nominování vždy evropského šéfa či šéfky, a řídil jej zástupce mimoevropské ekonomiky. Bulharsko pochopitelně není mimoevropskou ekonomiku, ale je hospodářstvím rozvíjejícím se, což jej pojí s ekonomikami typu Číny, Indie, Brazílie, Ruska, Jižní Afriky a dalších.
Od začátku letošního roku je hlavní ekonomkou MMF Indka Gita Gopinathová. Je to vůbec poprvé v historii instituce, kdy funkci hlavního ekonoma zastává právě žena. Georgievová s Gopinathovou tedy spolu budou psát úplně novou kapitolu dějin MMF, kdy dva z nejvýraznějších postů v rámci fondu zaujmou ženy z rozvíjející se ekonomiky.
Georgievová ovšem na rozdíl od Legardeové není finančníky považována za světovou „těžkou váhu“ a bude si muset ještě vybojovat respekt srovnatelný s tím, který budí právě Lagardeová. V zásadě ale Georgievová na svou předchůdkyni naváže. Prvním oříškem pro ni bude řešení argentinské krize. Zajímavé bude sledovat, jak se jakožto bývalá eurokomisařka dokáže sladit právě s Gopinathovou. Indická ekonomka totiž v jedné ze svých studií dala do souvislosti existenci eura a předkrizové nafouknutí realitní bubliny v zemích typu Španělska. Tuto její hojně citovanou práci lze vnímat jako určitou kritiku eura, což je postoj, k němuž se Georgievová jako eurokomisařka jistě neuchylovala.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
