Na vlně podobného cenového růstu se veze i výrobce čipů pro datová centra spojená s umělou inteligencí (AI) – společnost AMD, jejíž akcie si letos připsaly přes 25 procent. Podobně je na tom i Nvidia. Investoři by si však možná měli začít klást zásadní otázku: Skutečně se všechny investice do umělé inteligence zhodnotí?
Osm největších hyperscalerů (např. Amazon, Microsoft, Google Cloud, pozn. aut.) očekává, že v roce 2025 jejich výdaje na AI datová centra a výpočetní kapacity vzrostou meziročně o 44 procent – až na 371 miliard dolarů.
Z dlouhodobého hlediska by podle analytiků Dell’Oro Group mohly globální výdaje na datová centra vzrůst z 430 miliard dolarů v roce 2024 až na 1,1 bilionu dolaru v roce 2029. Značná část těchto prostředků (zhruba 35–41 % rozpočtu) bude směřovat právě do AI. Ve vzduchu tak visí otázka, zda všechny tyto investice skutečně dávají smysl. Bude existovat reálná návratnost vloženého kapitálu?
V současné fázi vývoje umělé inteligence nejvíce profitují společnosti, které AI modely přímo vyvíjejí a provozují, případně jejich úzce specializovaní dodavatelé – a to převážně v několika technologicky vyspělých zemích.
Většina ostatních států, které by si z této revoluce rády ukously alespoň prostřednictvím daňových výnosů, však zatím nemá možnost na tyto subjekty efektivně uvalit odpovídající daňová opatření. Do budoucna je ale možné, že technologický pokrok sníží bariéry vstupu do oblasti AI – a provozování vyspělých modelů se stane relativně levné a široce dostupné.
V takovém scénáři by se umělá inteligence mohla stát obdobou internetu: Technologií poskytovanou mnoha firmami s velmi podobnými službami, která by tím ztratila status výsostného a vysoce koncentrovaného byznysu.
Tento vývoj by zároveň zásadně proměnil pracovní trh – tradiční zaměstnání by mohla zanikat, ale technologie by zároveň umožnila komukoli zakládat firmy téměř bez zaměstnanců a s minimálními náklady. Vznikl by tak zcela nový model ekonomické aktivity.
Navíc nedávné průlomové projekty – například čínský model DeepSeek R 1 – ukázaly, že výkon srovnatelný s nejmodernějšími systémy lze dosáhnout s podstatně nižšími nároky na výpočetní výkon a spotřebu energie. Tím se zpochybňují dosavadní předpoklady o neustále rostoucí potřebě rozsáhlých datových center.
Dá se tedy říci, že mohutné investice do umělé inteligence – od přetahování zkušených programátorů až po miliardové investice do datových infrastruktur – mohou nakonec přinést i určité zklamání. Očekávaný „koláč“ v podobě závratných ziskových marží totiž nemusí být zdaleka tak jistý, jak se dnes mnohým investorům zdá.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
