Navýšení spotřební daně z nafty, které tento týden posvětil Senát, tak podle všeho začne platit už příští týden v úterý, tedy nezvykle rychle. Řidiči „dieselů“ se tak musí v příštím týdnu připravit na skokové zdražení motorové nafty, až o dvě koruny na litr. Kdo chce ušetřit, může se naftou předzásobit.
Opatření by tak letos přineslo veřejné kase zhruba čtyři miliardy korun navíc. Pomůže tedy stabilizovat veřejné finance, byť jen poměrně zanedbatelně. Přesto takový zásah dává smysl. Daň se vrací na úroveň z doby před loňským červnem.
Tehdy vláda rozhodla spotřební daň z pohonných hmot snížit z důvodu historicky rekordních cen paliv. Od té doby však paliva, která rekordně zdražily důsledky vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, dramaticky zlevnila, v případě nafty až o bezmála 20 korun na litr.
Navrácení daně na původní úroveň, tedy o 1,50 koruny na litr výše, bude znamenat skokové zdražení nafty, a to o 1,80 až dvě koruny na litr. Čerpadláři totiž zohlednění také vyšší DPH. Někteří se budou snažit situace využít k navýšení marží pod záminkou zvýšení daně.
Z aktuálních dat Evropské komise plyne, že Česko má nyní čtvrtou nejnižší cenu nafty v EU. Levněji ji tankují pouze na Maltě, v Bulharsku a v Rumunsku. Pokud by se nyní zvýšila daň z nafty průměrně o 1,80 na litr, Česko bude mít šestou nejnižší cenu nafty.
V pomyslném žebříčku zemí EU podle nejnižších cen nafty se před něj totiž dostanou ještě Litva a těsně také Polsko. Ceny na Slovensku, v Maďarsku, Německu či Rakousku budou i nadále vyšší než v ČR. Cena nafty v Česku bude však oproti naftě v Polsku dražší jen zhruba o 60 haléřů na litr.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
