Cena ropy na světových trzích v průběhu října klesla z více než 85 dolarů za barel až k úrovni 72 dolarů za barel. Tento vývoj se přenáší do cen benzínu a motorové i topné nafty. Z těchto důvodů by na čerpacích stanicích mělo docházek k výraznému poklesu koncových cen.
Pumpaři v České republice však podle Křečka zatím zlevňují jen benzín, a to jen velmi mírně. Lze proto očekávat, že v příštích týdnech dojde pod tlakem konkurence k výraznějšímu poklesu v cenách pohonných hmot, domnívá se ekonom.
„Vysokým cenám pohonných hmot v poslední době nahrává slabý kurz koruny vůči dolaru. Česká republika musí surovou ropu i pohonné hmoty dovážet ze zahraničí. Slabý kurz koruny přitom prodražuje dovoz a přispívá k vysokým cenám na čerpacích stanicích,“ vysvětluje Křeček.
„V souhrnu pohonné hmoty v ČR mírně zlevňují, což je dáno poklesem cen ropy na světových trzích,“ konstatuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund. Také on se domnívá, že pokles ceny ropy typu Brent se do cen pohonných hmot ještě plně nepromítl. „Lze čekat další zlevnění nafty i benzínu u českých čerpacích stanic v nejbližších týdnech,“ tvrdí.
Podle Kovandy zlevnění ropy nastává z několika důvodů. „Předně se zatím plně nenaplnily obavy z důsledků výpadku dodávek íránské ropy na světové trhy, k němuž dochází v souvislosti se zavedením příslušných sankcí Spojených států vůči Teheránu. Tyto sankce platí od začátku tohoto týdne. Dalším důvodem zlevňující ropy jsou horší vyhlídky růstu světové ekonomiky,“ říká ekonom a dodává, že k poklesu ceny pohonných hmot u nás dochází zpravidla se třítýdenním zpožděním za poklesem světových cen ropy.
Během topné sezóny je po naftě relativně větší sháňka než mimo topnou sezónu, neboť se v podobě topné nafty využívá k produkci tepla. „Petrolejová frakce, která se do nafty přidává z regulatorních důvodů, za účelem udržení její kvality, je navíc letos dražší než v uplynulých letech. To rovněž způsobuje zdražování nafty nad úroveň ceny benzínu, které v uplynulých dvou zimách nenastalo,“ uzavírá Lukáš Kovanda.
