A ani evropský kalendář toho pro první listopadový pracovní den příliš nenabídl. Finální PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) průmyslové aktivity za říjen z Německa i eurozóny byl potvrzen na úrovni již dříve zveřejněného předběžného odhadu.
Kromě ranního dočasného posílení v pondělí koruna vůči euru v podstatě stagnovala na úrovni 24,34 CZK/EUR. Oproti jejímu posílení stálo zklamání, které přinesl říjnový PMI průmyslové aktivity. Ten výrazně zaostal za našimi i tržními očekáváními, když odhalil výrazné zhoršení v případě výroby, nových zakázek, zaměstnanosti i nákupů.
Poptávka byla slabá mezi domácími i zahraničními zákazníky, redukce zaměstnanosti pak nejvýraznější za posledních sedm měsíců. Ve výhledu na ročním horizontu byli sice výrobci stále pozitivní, nicméně i tady rostly obavy, jak dlouho bude současné ochlazení poptávky trvat.
Náš pohled je zatím spíše pesimistický. Výsledky průmyslové produkce v posledních měsících zklamávaly, špatná data přicházela i ze sousedního Německa. Uvidíme, co ve druhé polovině týdne přinesou statistiky průmyslové produkce z tuzemska i Německa za září.
Český státní rozpočet během října prohloubil svůj deficit, a to na 183,1 miliardy korun ze zářijových 153,9 miliardy korun. I tak byl ale oproti loňskému říjnu mělčí o 17,6 miliardy korun a vůči hrubému domácímu produktu (HDP) jde o nejlepší výsledek od předpandemického roku 2019.
Pokud by se v závěrečných dvou měsících roku saldo prohloubilo zhruba v rozsahu posledních několika let, tj. v úhrnu o dalších cca 70 miliard korun, směřoval by letošní rozpočet za celý rok lehce nad stanovený deficit ve výši 241 miliard korun; nereálné ale není ani splnění tohoto plánu. S nástupem nové vlády ale počítáme s rozvolněním rozpočtových pravidel a fiskálním stimulem.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
