Letošní červnový přebytek (18,2 mld. Kč) je ovšem vlivem současného nárůstu výdajů nejmenší od roku 2022. V poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu (HDP) byl schodek ve výši 1,8 procenta HDP v letošním prvním pololetí nejmírnější od předpandemického roku 2019.
V souhrnu z našeho pohledu pozorovaná data nevylučují splnění schváleného schodku. Riziko směrem k více deficitnímu letošnímu hospodaření vychyluje hlavně zvýšená pravděpodobnost výraznějšího ekonomického útlumu spojeného s nárůstem celních bariér ve světovém obchodě.
Výdaje byly do konce června meziročně vyšší o 28,3 miliardy korun (+2,5 %). Oproti loňsku rostly z běžných výdajů hlavně transfery rozpočtům územní úrovně (+13,6 mld. Kč) v souvislosti s financováním vzdělávání. K růstu celkových výdajů přispěla také váhově největší položka sociálních dávek (+9,7 mld. Kč).
Nárůst výdajů (nejen) v těchto kapitolách částečně kompenzovaly meziročně nižší transfery podnikatelům, hlavně kvůli ukončení pomoci státu s vysokými cenami energií, a nižší neinvestiční transfery státním fondům. Meziroční nárůst kapitálových výdajů (investic) o zhruba pět procent je tažen hlavně vyššími investičními transfery SFDI v souvislosti s výstavbou dopravní infrastruktury.
Příjmy vzrostly do konce června meziročně o 54,6 miliardy korun (+5,7 %). Nejvíce k tomu přispívají váhově nejvýznamnější položky: Pojistné (+27,6 mld. Kč) a DPH (+13,4 mld. Kč). Dynamika obou položek naznačuje, že pokračuje solidní růst mezd, který se odráží v oživování spotřebitelské poptávky.
V poměru k HDP letos podle nás deficit veřejných financí za předpokladu schodku státního rozpočtu ve výši 240 miliard korun setrvá poblíž loňských 2,2 procenta. Fiskální politika by tak měla na dynamiku ekonomické aktivity působit zhruba neutrálně.
Další zmírňování strukturálního schodku až na cílové jedno procento v roce 2028 (s výjimkou výdajů na obranu nad 2 % HDP, pozn. aut.), které předepisují tuzemská fiskální pravidla, by si vyžádalo konsolidační opatření v souhrnu s ještě o něco větším účinkem než konsolidační balíček z let 2024–2025.
Vzhledem k trendu rozvolňování fiskálních pravidel v Evropě a stále relativně nízkému celkovému dluhu ČR však vnímáme v dalších letech významné riziko, že by mohlo dojít k revizi tuzemských pravidel směrem k uvolněnější fiskální politice.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
