Studie vyvrátila některé mýty, které jsou zejména mezi veřejností běžně rozšířené. „Většina lidí si myslí, že plastové láhve a hliníkové plechovky mají negativní vliv na životní prostředí, a naopak skleněné láhve mají pozitivní environmentální image. Naše studie ale prokázala, že to tak jednoznačné zdaleka není. V některých případech je tomu dokonce přesně opačně,“ vysvětluje Fehringer.
Typickou ukázkou je podle něj třeba nevratná skleněná láhev na nápoje. Přes to, že většina z ekologicky přemýšlejících lidí by jí dala přednost před plastovým obalem, ve skutečnosti má právě nevratné sklo jednoznačně největší dopady na životní prostředí.
Z hlediska životního prostředí zatím vychází jako nejšetrnější nápojový obal vratná PET láhev. „Studie prokázala, že environmentální dopady používání PET lahví by v České republice mohlo výrazně omezit použití recyklovaného materiálu, tzv. rPETu, z našich závodů ve Wöllersdorfu nebo Radomsku. V navyšování podílu recyklovaného PETu nevidíme budoucnost jen my, ale i Evropská unie, která ho bude po členských státech požadovat,“ uvedl ředitel společnosti ALPLA Česká republika Jan Daňsa.
Za pravdu mu studie dává ještě v jedné důležité věci – nevratné PET láhve s vysokým podílem recyklátu vycházejí z hlediska ochrany přírody lépe než skleněné vratné láhve. U nádob pro sycené nápoje mají nevratné PET lahve lepší výsledky než vratné sklo dokonce už nyní, kromě dopadu na změny klimatu.
Zajímavé výsledky vyšly u obalů na pivo. Na druhém místě za tradičními vratnými lahvemi se z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí umístily – pro někoho asi překvapivě – PET láhve. Naopak hliníkové plechovky potvrdily svoji negativní pověst – plnění českého národního nápoje do těchto nádob má podle průzkumu silně negativní dopady na přírodu.
Tzv. LCA studie (life cycle assessment – pozn. red.) porovnávala životní cykly jednotlivých druhů u nás používaných obalů od získávání základních surovin pro výrobu přes dopravu a distribuci až po jejich recyklaci či likvidaci.
„Podobné studie jsme zpracovávali pro několik evropských zemí. Věnovali jsme maximální úsilí tomu, aby se na nic nezapomnělo a získali jsme tak přesný obrázek, které obaly životnímu prostředí škodí a které ne. Proto jsou výsledky také v každé zemi trochu jiné, což jasně ukazuje, že žádná paušálně platná nejlepší řešení podle jednoduché šablony neexistují,“ uzavírá Fehringer.
