Světové akciové indexy na středeční růst nenavázaly a opět se propadly do červených čísel. Na dluhopisových trzích stále pokračují obavy o proinflační dopad vyšších cen energií. K redukci sázek na uvolnění měnové politiky pak přispěla rovněž data ze zámoří, kde pozitivně překvapil růst mzdových nákladů v loňském čtvrtém čtvrtletí (2,8 % anual. q/q, oček. 2,0 %, pozn. aut.).
Data jsou tento týden spíše na druhé koleji. Čtvrteční kalendář byl navíc poměrně skromný. Kromě výše zmíněných jednotkových mzdových nákladů zůstal týdenní počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA podle očekávání nízko (213 tis.). Hlavní číslo z amerického trhu práce v podobě únorového počtu nově vytvořených pracovních míst je na programu až v pátek.
V eurozóně maloobchodní tržby v lednu meziměsíčně poklesly o 0,1 procenta, to však více než vynahradila vzestupná revize historie. Zatímco meziměsíční dynamika tak za tržním konsenzem zaostala, ta meziroční ji překonala. Zelené bankovky ve čtvrtek souběhem více proinflačních dat a rozbouřené geopolitické situace dále zpevnily, v páru s eurem o 0,4 procenta na 1,158 USD/EUR.
Měny středoevropského regionu nezažívají úspěšný týden. Maďarský forint k euru odepsal od jeho začátku již 2,8 procenta (dnes 0,8 %), polský zlotý 1,2 procenta (dnes 0,1 %) a česká koruna 0,5 procenta (dnes zhruba beze změny).
Kromě obecné averze k rizikovým aktivům na trzích rezonují také obavy o energetickou bezpečnost regionu a jeho konkurenceschopnost tváří v tvář rostoucímu riziku negativního nabídkového šoku kvůli vyšším cenám energií.
Tržnímu vývoji v našem regionu nepřidalo ani středeční snížení sazeb polskou centrální bankou o 25 bazických bodů, které bylo pro část trhu vzhledem ke geopolitické nejistotě překvapivé.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
