V létě jsem psal o tom, jaké adrenalinové sporty číhající na dovolenkující Čechy v rezortech jsou v základním cestovním pojištění a které jsou za příplatek. Jenže podobná pravidla platí i o zimních sportech. Které sportovní aktivity můžete tedy provozovat bez obav, a kterým byste se bez připojištění rizikových sportů měli vyhnout?
Protože v tuzemsku si v posledních letech moc sněhu neužíváme, vyrážíme za zimními radovánkami do zahraničí. Nejčastěji to bývají Alpy, a to v Rakousku, Itálii či Francii. Kromě lyžování ale Češi tráví zimní čas i cestováním do vzdálenějších destinací, kde je také příležitost k provozování zimních sportů.
Chuť na pořádnou lyžovačku? Pojistěte se předem
Zatímco letní sportovní aktivity nevyžadují předem přílišné dovednosti a vybavení, se zimními sporty je to už trošku náročnější. Ve většině lyžařských rezortů je ale možné potřebné vybavení zapůjčit. Pokud se tedy při cestách po Francii či Itálii rozhodnete na den, dva vydat do horských středisek na pořádnou lyžovačku, myslete na to už při sjednávání pojištění.
V případě, že uvažujete více adrenalinově a nebojíte se rizikových sportů, je dobré si je připojistit dopředu. Některé pojišťovny neuznávají dodatečně sjednaná pojištění v místě cílové destinace, tedy ze zahraničí. Brání se tak případným pojistným podvodům – tedy že pojištění je sjednáno až po pojistné události.
Před cestou do zahraničí by si každý cestovatel měl zkontrolovat, jaké aktivity mu jeho cestovní pojištění kryje a jaké už ne. Jednotlivé pojišťovny mají totiž podmínky jiné, neexistuje univerzální seznam. Všeobecně lze ale říci, že čím je sportovní aktivita fyzicky náročnější a nebezpečnější, tím pravděpodobněji bude nutné si ji připlatit. U každé pojišťovny je k dispozici soupis sportů, které jsou za příplatek, a podle toho se můžete rozhodnout, jak si pojištění nastavíte.
Součástí sjednaného pojištění je i přehled limitů jednotlivých úkonů, seznam pojištěných aktivit a také kartička pojištěnce. Tu by měl mít každý cestovatel po celou dobu zahraniční cesty u sebe. V případě pojistné události na ní totiž najde kontakt na asistenční linku, kde mu budou k dispozici.
Proč se připojistit a nespoléhat se na náhodu?
Možná si říkáte, že kvůli doslova pár hodinám vybrané aktivity není třeba řešit připojištění. Pokud ale dojde k úrazu, tak pojišťovna bez správně sjednaného pojištění odmítne úhradu nákladů spojených s léčbou. V případě, že půjde o vážnější zranění – a u zimních sportů je toto riziko poměrně vysoké – a bude nutná hospitalizace, operativní zákrok či převoz do vlasti, jedná se o náklady v řádu statisíců až milionů korun. A ty pak zaplatí zraněný.
Na výši nákladů má samozřejmě vliv i vzdálenost destinace od Česka a ceny tamní lékařské péče. Například alpské země v tomto ohledu nepatří zrovna k levným destinacím. Připojištění vybraných aktivit stojí jen pár desítek korun na den, místo statisíců vynaložených za léčbu.
Oblíbené aktivity a jak k nim přistupují pojišťovny:
Radovánky na sněhu – zimní klasika jako je lyžování, snowboarding, sáňkování – najdete v základu pojištění vždy. Je ale nutné se dobře podívat na podmínky. Aby byly v základním pojištění všechny zmíněné sporty, je třeba provozovat jen na vyznačených trasách a jen do určité nadmořské výšky (většinou do 3 500 metrů).
Populární italské Dolomity dosahují maximálně 3 343 metrů, v Rakousku už ale nejvyšší hora, Grossglockner, měří 3798 metrů. Populární Kitzbühel sahá do výšky maximálně 2000 metrů, Dachstein s 2 995 metry je o něco vyšší, ale pořád v limitu. Vše co je nad, nebo mimo vyznačené a pro turisty zpřístupněné trasy, je většinou pojistitelné v rámci rizikových sportů.
Hvězdy ledové plochy – bruslení, krasobruslení, lední hokej – ty mají Češi v krvi. V základním pojištění zimních sportů jsou tedy tyto aktivity zahrnuty. Takže až pojedete oslavit Silvestra do New Yorku, můžete bez obav vykroužit piruety na slavném kluzišti pod Rockefellerovým centrem. Pokud se ale na led koukáte rádi nikoli ze shora, ale zespoda při potápění, tak berete riziko zcela na sebe, tato aktivita je většinou nepojistitelná. Vyzkoušet si ho můžete např. ve vybraných střediscích ve Francii.
Vysokohorská turistika – zde je dobré si zjistit, do jaké nadmořské výšky je kryto případné zranění v rámci základního pojištění a co je třeba si nechat připojistit. Hranicí mohou být 3 000 či 3 500 metrů. Pro vysokohorskou turistiku jsou vhodná například švýcarská zimní centra, která pamatují i na nelyžaře. Jejich výška se do základních limitů pojištění vejde s přehledem. Pozor ale na to, zda jde o klasické trekování, nebo horolezectví. To je většinou nepojistitelné.
Psi, ryby a jiná zvířata – i při zimním sportování se lze setkat s aktivitami spojenými se zvířaty. První, která se nabízí, je jízda na psím spřežení. Tento původně severský sport si nachází místo už i u nás, v zahraničí se s ním můžeme setkat třeba hned u sousedů na Slovensku. V zimě se lze věnovat i rybolovu, v základu pojištění je ale jen to ze břehu či ze člunu. Naopak za připojištění je lov zvěře, jako jsou daňci, mufloni či jeleni, který si mimo můžete dopřát v Bulharsku.
Opravdu jen pro odvážné – u sportů, které nejsou pojistitelné, to má každá pojišťovna nastaveno trochu jinak. Ale mezi pravý adrenalin (bez pojištění) patří třeba sjezdy na lyžích a snowboardu mimo vyznačené trasy, nebo třeba za pomoci vrtulníku. Velmi oblíbenou destinací pro tyto sportovce je Gruzie, kde řada hor překračuje 4000 metrů. Další aktivitou, kterou mnohý odvážlivec nepohrdne, je lezení po ledopádech. Lze ho vyzkoušet i v tuzemsku a nejblíže v zahraničí pak třeba v Tatrách.
Autor je analytik neživotního pojištění společnosti Broker Consulting
(Redakčně upraveno)
