Nižší úrokové sazby v USA? Ne tak rychle, říkají trhy

Americký trh stojí před zásadní změnou. Americká centrální banka (Fed) se po téměř roce chystá poprvé snížit úrokové sazby. Trhy reagovaly na očekávání nižších sazeb růstem. Jsou to ale skutečně dobré zprávy? To záleží na tom, proč Fed sazby snižuje.
Ačkoliv Fed stanovuje základní sazbu, samotné úrokové sazby stanovuje finanční trh. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Ačkoliv Fed stanovuje základní sazbu, samotné úrokové sazby stanovuje finanční trh. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Americká centrální banka má dva úkoly – udržet cenovou stabilitu a maximální zaměstnanost. V kontextu úrokových sazeb tyto dva cíle však aktuálně působí protichůdně. Inflace se stále drží nad dvouprocentním cílem, což by si žádalo vyšší sazby. Naopak ale slábnoucí trh práce zvoní na poplach, aby Fed sazby začal okamžitě snižovat.

Trhy v současné době počítají se třemi sníženími do konce roku. To znamená jedno na každém zbývajícím zasedání Fedu. Základní sazbu by to dostalo z aktuálních 4,25 – 4,5 procenta do pásma 3,5–3,75 procenta. Abychom však chápali skutečný dopad na finanční trhy, musíme se podívat i na širší souvislosti. Ne všechno je totiž v rukách centrálních bankéřů.

Ačkoliv Fed stanovuje základní sazbu, samotné úrokové sazby stanovuje finanční trh. Ten se však dívá na více faktorů, než jen inflaci a nezaměstnanost. Důležitou roli sehrává také fiskální zdraví americké vlády, rostoucí deficit státního rozpočtu, obrovský dluh a politická nejistota spojená s vládou prezidenta Donalda Trumpa a její obchodní politikou.

Není proto náhodou, že ačkoliv bylo zářijové snížení sazeb dlouho očekáváno, výnosy dlouhodobých amerických dluhopisů začaly klesat až ve chvíli, kdy nová ekonomická data na začátku září potvrdila ochlazení trhu práce.Nižší sazby podporují úvěrovou aktivitu a stimulují ekonomický růst. Největší přínos tradičně cítí akciové trhy.

Přesněji firmy z odvětví citlivých na financování, jako je stavebnictví, reality nebo menší podniky, které mají obvykle horší možnosti financování a vyšší míru zadlužení. Růst cen akcií v těchto segmentech vidíme už nyní. Celá teze ale stojí na tom, zda Fed zvládne tzv. měkké přistání, tedy zda už není příliš pozdě na snižování sazeb a ekonomika neupadá do recese. To ukáže čas.

V opačném případě, pokud tato ekonomická data představují první známky začínající recese, mohou akciové trhy čelit vážným problémům. Historicky se v takové situaci dařilo nejvíce zlatu jako konzervativní investici. Zlato si ale vedlo dobře i v případě ‚‚měkkého přistání“. Není tedy náhoda, že i letos patří k nejvýnosnějším investicím.

Ačkoliv je zasedání centrální banky důležité, vyjádření bankéřů o stavu ekonomiky a také nově přicházející data budou důležitější pro vyhodnocení, který z těchto dvou scénářů je více pravděpodobný. Prozatím to ale vypadá spíše na ‚‚měkké přistání“, jelikož slabá data z trhu práce vyvažují pozitivní výsledky firem a stabilní hospodářský růst.

Autor je investiční analytik společnosti eToro
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena