Hlavní zprávou je, že přes revizi hospodářského růstu i inflaci směrem lehce dolů a souběžnému posílení výhledu pro korunu, vidíme i tak prognózu ukazující v základním scénáři na vyšší úrokové sazby než v letních měsících – po stabilitě sazeb v příštím roce ukazuje spíš na možnost jejich lehkého růstu v roce 2027.
Hlavním důvodem pro změnu trajektorie sazeb je na jedné straně zahraniční prostředí (předpoklad vyšších sazeb EURIBOR) na straně druhé opět expertní zásahy z bankovní rady – ty v aktuální prognóze zohledňují zejména strach z rychlého mzdového vývoje, inflace služeb a přehřátého realitního trhu.
ČNB tak nejen skrze komentáře bankovní rady, ale také skrze novou prognózu chtěla vyslat signál, že úvahy o poklesu sazeb zatím v tuto chvíli nejsou na stole.
Navíc v jestřábím duchu vyznívají i oba alternativní scénáře. Scénář slabšího výkonu Německa poněkud překvapivě nevede k potřebě dál uvolnit měnovou politiku, ale spíše k delší stabilitě úrokových sazeb na úrovni 3,5 procenta.
A scénář výraznějších mzdových tlaků pak volá po potřebě měnovou politiku v příštích letech utáhnout – poslat úrokové sazby lehce nad čtyři procenta. Navíc s nástupem nové vlády hrozí reálně prohloubení deficitního hospodaření českých veřejných rozpočtů, což by opět mělo být vnímáno dnešní optikou jako proinflační faktor.
Jsou tedy úvahy o eventuálním poklesu sazeb do budoucna zcela „mimo hru“, jak trochu naznačuje poslední prognóza? Ne zcela stoprocentně. Pravděpodobnost stability sazeb s novou prognózou sice ještě výrazněji vzrostla, ale velmi ostře sledovaným číslem může být tradičně lednová inflace.
Uvidíme, jak silný bude tradiční efekt lednového přecenění. Nižší ceny silové elektrické energie mohou v případě absence silnějšího lednového přecenění (v ostatních položkách) vést ke snížení lednové inflace lehce pod dvě procenta – aktuální prognóza přitom předpokládá inflaci na začátku roku nad dvěma procenty.
V takovém případě by mohly v bankovní radě znovu ožít „holubičí ostrůvky“, které nyní nejsou prakticky slyšet, a otázka eventuálního poklesu sazeb by se mohla minimálně objevit v debatě na bankovní radě. I tak by však úrokové sazby pravděpodobně zůstaly v příštím roce beze změny.
Autor je hlavní ekonom skupiny ČSOB
(Redakčně upraveno)
