Nová vláda bude chtít „řešit“ ceny energií

Soudě podle prvních vyjádření vítězného hnutí ANO, budou jednou z hlavních hospodářských priorit nově vznikající vlády ceny energií. Na strojírenském veletrhu v Brně Karel Havlíček podle Hospodářských novin slíbil, že vláda musí „snížit ceny energií nebo alespoň zajistit, že už neporostou“.
Karel Havlíček podle Hospodářských novin slíbil, že vláda musí „snížit ceny energií nebo alespoň zajistit, že už neporostou“. Ilustrační foto: SpitzW - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=138895749
Karel Havlíček podle Hospodářských novin slíbil, že vláda musí „snížit ceny energií nebo alespoň zajistit, že už neporostou“. Ilustrační foto: SpitzW - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=138895749

Značné části průmyslu asi bude mluvit z duše. Při pohledu do jeho struktury je jasně patrné, že energeticky náročná odvětví jako zpracovatelé základních kovů nebo sklářský a keramický průmysl jsou stále pod velkým tlakem.

Úroveň jejich produkce spadla od startu energetické krize v průměru o 25 procent a i když stabilita cen energií přinesla nakonec i stabilizaci výroby, energeticky náročné sektory zůstávají pod tlakem a ve výrazné nejistotě. Je to vidět i na nových objednávkách, které například u zpracovatelů základních kovů pokračují v poklesu o více než pět procent.

Situace v energeticky náročných odvětvích tak relativně ostře kontrastuje s ostatními průmyslovými odvětvími – zejména segmentem automotive, kde je výroba oproti roku 2019 více než 25 procent v plusu. Žádné řešení však asi nebude jednoduché a rychlé…

Když se díváme na srovnávací statistiky Eurostatu, vychází nám, že ceny silové elektřiny jsou skutečně oproti USA stále zhruba dvakrát až třikrát vyšší – je to však celoevropský fenomén (daný primárně méně příznivým výrobním mixem, pozn. aut.).

Oproti ostatním evropským zemím má však Česko ceny silové elektřiny pro velké odběratele (s výjimkou Francie a zemí na severu Evropy) obdobné. Liší se však o něco výrazněji při zahrnutí veškerých daní a poplatků (včetně poplatku za obnovitelné zdroje – POZE).

Asi i proto Karel Havlíček mluví o snížení regulované složky ceny elektřiny, která je v kompetenci státu. To by skutečně mohlo pomoci, šlo bylo však o velmi nákladné opatření, které by vytvořilo v rozpočtu „díru“ v hodnotě desítek miliard korun ročně.

Navíc by šlo pravděpodobně o plošné opatření, které by pomohlo i té části české ekonomiky, pro kterou nejsou ceny energií klíčovým faktorem konkurenceschopnosti. Rozpočtová „díra“ by šla teoreticky „zalepit“ využitím peněz z Modernizačního fondu, kde končí peníze z emisních povolenek.

To by ale jen přesunulo problém jinam – peníze by pak chyběly na zateplení nebo modernizaci tepláren. Rychlá a jasná cesta k nižším cenám energií se tak nebude hledat lehce.

Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek