
Velmi detailní přehled o svých měsíčních výdajích má podle něj v současnosti pouze 30 procent českých domácností. Dalších 42 procent domácností sleduje větší nebo pravidelné výdaje, avšak menší útraty často zůstávají mimo jejich pozornost. Nadpoloviční většina (54 %) tuzemských domácností si žádný rozpočet rodinných výdajů nedělá.
Rozpočet v horizontu do tří měsíců si častěji připravují rozvedení (41 %), jednočlenné domácnosti (39 %), lidé ve věku 27–35 let (38 %) a domácnosti s čistým měsíčním příjmem do 30 tisíc korun. Rozpočtům na delší než čtyřměsíční období se věnují spíše lidé s vysokoškolským vzděláním (16 %) a osoby ve věku 54–65 let (14 %).
Podle aktuálního Indexu prosperity a finančního zdraví, který připravuje Česko v datech, stojí za letošním propadem v žebříčku zemí Evropské unie zejména nárůst podílu nízkopříjmových domácností bez finanční rezervy z téměř 57 procent na mírně přes 60 procent. To může být podle autorů indexu být způsobené i tím, že se změnilo složení skupiny nízkopříjmových, nikoli jejich situace.

Finanční kondice Česka se v porovnání se zbytkem sedmadvacítky mírně zhoršila, letos jsme až desátí nejlepší. Znamená to celkové drobné pohoršení o jednu příčku oproti loňskému ročníku, předběhla nás totiž Itálie, se kterou jsme v minulém ročníku sdíleli devátou pozici. Tuzemské domácnosti totiž zůstávají mezi těmi, jejichž rozpočty výdaje na energie zatěžují v EU nejvíce.
Meziročně se zhoršila finanční situace domácností, jejichž příjem se pohybuje pod 60 procenty mediánu mezd, tedy těch nejchudších domácností. Zatímco v roce 2023 podle Eurostatu nemělo žádnou rezervu pro neočekávané výdaje 56,6 procenta z nich, do roku 2024 se podíl zvedl dokonce na 60,8 procenta.
Nejvíce finančních prostředků si Češi uchovávají na netermínovaných účtech u bank. Na konci května na nich měli uloženo 2,9 bilionu korun, z toho 47 procent bylo na běžných účtech. Meziročně se sice podíl investic na finančních aktivech zvýšil z 58,7 na 59,5 procenta, ale v unijním srovnání i nadále držíme podprůměrnou 18. příčku.

Společnost Mastercard informovala, že více než polovinu nákupů v kamenných obchodech v Česku dnes zákazníci platí digitálně: Kartou, mobilem nebo jiným chytrým zařízením. Podle jejího průzkumu už digitální platby tvoří 59 procent běžných nákupů. Lidé v necelé pětině případů narážejí na obchodníky nebo poskytovatele služeb, kteří tyto možnosti stále nenabízejí.
Společnost Broker Consulting informovala o svém indexu hypotečních úvěrů za červenec. Průměrná nabídková sazba dosáhla 4,67 procenta, což meziměsíčně znamená pokles o další dva bazické body. Přestože jde jen o kosmetickou změnu, jde o nejpříznivější červencovou hodnotu od roku 2021. Letos v lednu byla podle zmíněného indexu průměrná sazba hypoték na 4,92 procenta.