S touto úrovní je centrální banka zjevně spokojena, a proto ani celková komunikace nedoznala zásadnějších změn. ECB tak volí vyčkávací přístup a mezi centrálními bankéři nadále převládá silná preference stability úrokových sazeb.
Makroekonomická data od prosincového zasedání zásadněji nepřekvapila. Růst hrubého domácího produktu (HDP) v posledním čtvrtletí roku 2025 ukázal na relativní odolnost ekonomiky eurozóny, byť mezi jednotlivými ekonomika existují výrazné rozdíly.
Trh práce zůstává napjatý – v prosinci klesla míra nezaměstnanosti na 6,2 procenta, nejnižší úroveň od vzniku společné měnové unie. V letošním roce odhadujeme růst v eurozóně okolo 1 procenta, tedy zhruba na potenciálu.
Lednová inflace se snížila na meziročních 1,7 procenta a lehce pod cílem centrální banky pravděpodobně setrvá několik dalších měsíců a výhledově i v roce 2027. Mírné podstřelení inflačního cíle zatím nevypadá jako zásadní problém – po několika letech vysoké inflace je ECB takový vývoj schopna do značné míry tolerovat.
Samostatnou otázkou je posilování eura na frontě s dolarem, krátce až na úroveň 1,20 EUR/USD. To považují někteří centrální bankéři za „potenciálně problematické“. V mezičase ale eurodolar zkorigoval na 1,18 EUR/USD, což není daleko od 1,16 EUR/USD předpokládaných v prosincové prognóze centrální banky.
Aktuální komentář šéfky ECB Christine Lagarde potvrdil náš názor, že oslabení eura by muselo být podstatně rozsáhlejší, aby na následné protiinflační tlaky (tj. levnější dovozy, pozn. aut.) reagovala prostřednictvím nižších úrokových sazeb.
Shrnuto, podtrženo, ECB je nadále „in a good place“, co se týče nastavení úrokových sazeb. Počítáme, že tomu tak bude po celý letošní rok, proto je našim základním scénářem stabilita depozitní sazby na úrovni dvou procent, což odpovídá i vývoji tržních sázek.
Vedle zvýšené geopolitické nejistoty považujeme za hlavní riziko pro sazby viditelnější podstřelování inflačního cíle. Šlo by vlastně o připomínku předpandemické éry, kdy ECB bojovala primárně s dezinflačními tlaky. Jak ostatně sama centrální banka uvádí, rizikem pro její důvěryhodnost není jen výrazně vyšší, ale také nižší inflace oproti 2% cíli.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
