
Nežádoucí nejistota v obchodních vztazích USA versus zbytek světa tedy bude přetrvávat, což ovšem vůbec nevadilo trhům s rizikovými aktivy – pochopitelně v čele s americkými akciemi. Ty jako by zcela zapomněly na strach z vysokých cel, a naopak akcentovaly fakt, že díky právě schválenému „velkému a překrásnému zákonu“ se nebudou daně v USA příští rok zvyšovat, ale mírně snižovat.
Pro americkou centrální banku (Fed), která drží jednu z nejpřísnějších měnových politik mezi vyspělými zeměmi, tak nastala zvláštní situace. Fed si ani po půlroce Trumpova kralování v Bílém domě nemůže být jist, jak výrazné bude nakonec efektivní celní zatížení americké ekonomiky.
Na druhou stranu, jak již bylo naznačeno výše, Kongres USA schválil daňový balíček se startem od příštího roku, což bude znamenat i nepatrně pozitivní fiskální impuls pro rok 2026. To vše v podmínkách zvolna klesající inflace a ochlazujícího trhu práce. Pro Fed to není moc čitelná situace, neboť si nemůže být jist, jaký příběh v americké ekonomice dominuje.
Nicméně, jak ukázalo rozložení hlasů plynoucí z poslední kvartální prognózy, ve vedení Fedu je velmi silná skupina centrálních bankéřů, kteří stále čekají na odložený pro-inflační efekt vyšší cel. Pro tuto vlivnou jestřábí skupinku bude další odklad stanovení „konečné“ výše recipročních cel jen další záminkou pro to držet úrokové sazby Fedu déle na současných úrovních.
Vysoké ceny akcií a oslabující dolar budou fungovat stejným směrem, neboť uvolňují měnové podmínky v americké ekonomice. Podíváme-li se na současné nacenění na krátkém konci dolarové výnosové křivky, tak zjistíme, že červenec je z pohledu snižování úrokových sazeb mimo hru, ale již pro zářijové zasedání vidí trh v poměru 2:1 šanci na redukci sazeb velmi reálně.
Pochopitelně, že do poloviny září přijde ještě spousta dat (především inflace a trh práce, pozn. aut.), ale zkratkovitě řečeno další odklad nastavení vyšších cel ze strany Trumpovy administrativy může paradoxně zvýšit pravděpodobnost, že scénář snižování oficiálních sazeb dnes zabudovaný ve výnosové křivce se časem ukáže jako příliš agresivní.
Autor je analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com