Tři čtvrtiny respondentů, kteří se v minulém týdnu vyjádřili v anketě, jejíž výsledky zpracoval Finanční a ekonomický institut (FAEI), se přiznaly k tomu, že sázejí v některé z her. Z toho polovina, celkem 38 % respondentů, sází pravidelně, ta druhá alespoň občas. Jen každý čtvrtý účastník ankety se nesnaží svůj rozpočet vylepšit výhrou.
Asi málokdo z těch, kteří sázejí s železnou pravidelností a s napětím sledují, zda jejich tipy či předtuchy jsou finančně odměněny, by se přiznali k závislosti. Tu totiž spojujeme spíše s požívání drog a jedná se o jev obecně společensky odsouzeníhodný.
Na druhou stranu je nepochybné, že pravidelnost je prvním a základním krokem k vypěstování závislosti a notorické sázení má když ne zdravotní, tak sociální dopady srovnatelné s drogovou závislostí. Nedávná studie Psychiatrického centra Praha ukázala, že prohry, zadlužení, problémy a rozpad rodin v souvislosti s hraním ročně vyjdou zhruba na 16 miliard korun.
Podle vyjádření šéfa jedné ze sázkových kanceláří je z hlediska hrozící závislosti zásadní rozdíl mezi tím, jestli někdo tráví hodiny u herního automatu nebo si koupí stírací los. Výroční zpráva Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti však podobné dělení stírá, protože problémové hraní nebo patologické hráčství se týká všech věkových skupin a typů sázek.
Vyšší míru rizika vykazují muži, kteří tvoří i velkou většinu léčených. Riziko je sice nejvyšší u technických her, takzvaných automatů, výherních hracích přístrojů, videoloterijních terminálů. Není zanedbatelné ale ani u on-line hraní a kurzového sázení.
V Česku lidí se závislostí na hraní automatů, hazardních on-line her či na sázení přibývá. Loni jich bylo podle výroční zprávy o hazardu kolem sto tisíc. Problémy s hraním mělo pak 440 000 osob.
V posledním roce si některou z hazardních her zahrálo téměř 37 % dospělých Čechů a Češek, v roce 2013 to bylo 34 %. Stírací losy si pořídilo či si v číselné loterii vsadilo 29 % lidí, rok předtím 28 %. On-line hry hrálo 13 % dospělých, o rok dřív to bylo 11 %.
Největší riziko závislosti hrozí lidem od 35 do 44 let. Víc než dvě pětiny hráčů s problémy tvoří ti, kteří hrají na automatech a podobných přístrojích. Mezi nimi je také největší podíl závislých. Nejvíce však přibývá mladých hráčů. Zatímco v roce 2013 si na internetu zahrálo 13 % osob od 15 do 24 let, loni to bylo už 23 %.
Podle výroční zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti lidé loni za hazardní hraní utratili zhruba 138,1 miliardy korun. Příjmy provozovatelů se tak zvedly o desetinu. Hráči prohráli 31,4 miliardy korun. Rozpočet měl minulý rok z hazardu příjem 7,9 miliardy korun. Z toho státu připadlo 2,4 miliardy; 5,5 miliardy dostaly obce.
