Oproti tomu ale stojí fakt, že dohoda skokově (zhruba čtyřnásobně) zvyšuje celní zátěž evropských vývozů. Navíc se EU zavázala k mohutným investicím v USA a výraznému navýšení nákupů energií a obranné techniky.
Tohle na první dobrou nezní jako férová dohoda. Efektivní celní sazba na dovozy amerického zboží do EU totiž zůstává beze změny na zhruba dvou procentech, dokonce mírně klesne, neboť prezident Trump si vymohl snížení cla na dovoz automobilů z 10 na 2,5 procenta.
Mohla EU získat výhodnější dohodu, například 10% clo jako Velká Británie, kdyby jednala asertivněji? Těžko říct, neboť EU od začátku vyjednávání zvolila taktiku obchodního appeasementu, kdy fakticky nechala stranou své zbraně – kategorii služeb a zejména služby digitální.
Práh bolesti evropských politiků byl jednoduše postaven vysoko a EU nebyla ochotna nést krátkodobě významně vyšší náklady v podobě vzájemné eskalace, jako například Čína. Objektivně je zároveň pravdou, že EU hrála s horšími kartami – především kvůli své vyšší závislosti na zahraničním obchodu, amerických technologiích, energiích a obraně.
Právě do těchto oblastí mají mířit masivní evropské nákupy. Máme však pochybnosti o jejich naplnění. Například u energií má jít každý z následujících tří let o dovozy v hodnotě 250 miliard dolarů, což je ale objem, který samy USA nebudou schopny dodat.
Podobně pochybně vypadají investice v rozsahu 600 mld. dolarů, kde – jako v případě Japonska – nejsou známy bližší detaily a může tak jít spíše o PR číslo pro domácí publikum. Nakonec Japonsko v pondělí oznámilo, že z plánovaných 550 miliard dolů budou reálné investice činit zhruba jedno až dvě procenta.
Shrnuto, podtrženo, nová obchodní dohoda není žádným důvodem k oslavám, přičemž důležité bude sledovat jednání o jejich konkrétních detailech. Česká ekonomika se s vyššími celními sazbami dokáže popasovat – v letošním roce nadále odhadujeme cyklické oživení tempem okolo dvou procent.
Uzavřením rámcové dohody se navíc může snížit nejistota na trzích i v rámci reálné ekonomiky, což je důležité pro investice.
Otázkou je ale dlouhodobý dopad dohody – pokud obchodní systém nestojí na jasných pravidlech (poválečný režim tímto fakticky zkolaboval), pak může kdykoli dojít k jeho dalším nežádoucím revizím. A scénářů, kdy může Donald Trump chtít potrestat EU, si lze představit nespočet.
Autor je hlavní ekonom ČSOB Private Banking
(Redakčně upraveno)
