Ta scéna vypadala jako z nějakého hloupého filmu. Po zasedání poslaneckého klubu SPD předstoupili dva dny před Vánoci před novináře tři politici: Předseda hnutí Tomio Okamura, šéf klubu Radim Fiala a čerstvě jmenovaný ministr obrany Jaromír Zůna.
Právě Zůna byl ústřední postavou předchozího dlouhého (a podle všeho bouřlivého, pozn. aut.) jednání klubu. Voliče SPD totiž rozčílila předchozí Zůnovy výroky o podpoře Ukrajiny a pokračování muniční iniciativy či nákupu stíhaček F-35.
Po pár úvodních slovech předsedy klubu Radima Fialy přečetl nedlouhé prohlášení právě Okamura. Po několika minutách byl konec. Novináři nedostali možnost položit jedinou otázku. Jediné slovo neřekl ani Zůna, který měl po celou dobu kamennou tvář.
Tím ale vlastně jen naplnil to, co mu nařídily špičky hnutí ještě před zasedáním poslaneckého klubu, když se sociální sítě začaly plnit nenávistnými příspěvky příznivců SPD, které rozpálily Zůnovi výroky o Ukrajině a ruském agresorovi. De facto mu zakázali se na toto téma napříště vyjadřovat.
Pomiňme absurditu takového požadavku: Chtít po ministru obrany, aby se nemluvil o mezinárodní situaci, když je v popisu jeho práce obrana republiky před vnějším nepřítelem, je jako skoro jako žádat po ministru dopravy, aby hovořil pouze o silnicích, ale nikoli o železnici.
Podívejme se na „umlčení“ ministra Zůny z pohledu svobody slova. Stojí za to připomenout, že právě SPD opakovaně před podzimními volbami tepala vládu Petra Fialy (ODS) za to, jak v zemi zavádí cenzuru a snaží se umlčet kritické názory – jakkoli to byl nesmysl.
Po několika dnech po jmenování nové vlády Andreje Babiše (ANO) jsou to právě politici SPD, kteří nasadili náhubek člověku, jehož si I právě oni vybrali, aby je jako nezávislý odborník zastupoval v kabinetu coby ministr obrany.
Tady prostě něco nehraje. Buď z pohledu SPD platí svoboda pro všechny, anebo si ji vykládají tak, jak jim momentálně vyhovuje: Když jde o někoho jiného, tvrdě ho zkritizujeme, když jde o nás, tak je ticho po pěšině.
Ale nemlčeli jiní politici. Zůny se zastal prezident Pavel a lehce také premiér Babiš. Teď by se ale ještě měl pochlapit nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, který doslova prohlásil: „Svoboda slova je základem demokratické společnosti.“
Je to ostatně ministr spravedlnosti, který by má svobodu slova ve své kompetenci (nebo se k ní aspoň sám přihlásil). Takže je teď na něm, aby ukázal, jak svá slova myslel vážně. Právě teď je k tomu ideální příležitost.
