Omezit nezávislost Fedu značí posunout Ameriku mezi rozvíjející se trhy

Jestli je na hospodářské politice Trumpovy administrativy něco iritujícího, tak je to snaha skrze kriminalizaci vybraných centrálních bankéřů změnit personální složení vedení Fedu, americké centrální banky, a tím ohnout jeho rozhodování.
Americké ministerstvo spravedlnosti hodlá šéfa centrální banky kriminalizovat za nedostatky v řízení rekonstrukce budov této instituce. Ilustrační foto: flickr.com/federalreserve
Americké ministerstvo spravedlnosti hodlá šéfa centrální banky kriminalizovat za nedostatky v řízení rekonstrukce budov této instituce. Ilustrační foto: flickr.com/federalreserve

Nejde přitom ani tak o to, že ekonomové v Bílém domě mají na rozhodování centrální banky odlišný názor a ten veřejně artikulují a vůči rozhodnutím Fedu se vymezují. Tak tomu bylo v podstatě vždy, a zvláště pak v situaci, kdy inflace je volatilní, a navíc v ekonomice probíhají velké technologické změny, které mají (pozitivní) dopad na produktivitu.

Konec konců USA mají nejlepší univerzity na světě s plejádou skvělých ekonomů na obou stranách politického spektra, takže debata o makroekonomické (měnové) politice, jež se zde vede či vedla, byla vždy na úrovni.

To koneckonců byla i jedna z věcí, která americkou ekonomiku řadí mezi vyspělé země, a nikoliv do pelotonu emerging markets (rozvíjející se trhy, pozn. red.), kde se s příchodem nové vlády rychle a nestandardně personálně obmění vedení klíčových institucí a tím se docílí i změny v jejich rozhodování.

Poslední personální atak na Fed, který odstartovalo americké ministerstvo spravedlnosti, jenž šéfa centrální banky hodlá kriminalizovat za nedostatky v řízení rekonstrukce budov této instituce, bohužel zapadá do divokého světa rozvíjejících se trhů.

Bílý dům by rád rychle docílil nižších úrokových sazeb, přičemž to nebyl již jen prezident Trump, ale v poslední době i ministr financí Scott Bessent, který uvedl, že si Fed zde musí „splnit svoji úlohu“.

Přitom je jasné, že pokud by se podařilo odvolat jak Jeromeho Powella, tak jeho kolegyni guvernérku Lisu Cookovou (jež je také na mušce ministerstva spravedlnosti, pozn. aut.), tak se otevírá cesta k tomu, aby Trumpovi lidé personálně ovládli osmičlennou Radu guvernérů (zatím jsou zde tři).

Ta by pak mohla odhlasovat to, že o úrokových sazbách nebude rozhodovat širší Federální výbor pro otevřený trh (FOMC), kde jsou navíc i čtyři rotující zástupci regionálních centrálních bank, ale právě jen Bílým domem „vyladěná“ Rada. Tím by se pak nejen umetla cesta k nižším hypotečním sazbám v USA, ale také ukončila několik desetiletí trvající éra nezávislosti americké centrální banky.

Jak reálný je výše popsaný scénář? Jeho pravděpodobnost sice není vyšší než 50 procent, ale také není nulová. Jeho naplnění může zabránit americký Nejvyšší soud, republikánští senátoři a stavovská čest makroekonomů, jež budou eventuálně Donaldem Trumpem nominováni na uvolněně posty v centrální bance.

To jsou snad dostatečně robustní překážky, které vyloučí, že by americká ekonomika mohla institucionálně sklouznout mezi nevyspělé a velmi volatilní trhy.

Autor je analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek