Během posledních dvanácti měsíců ubylo v německém průmyslu zhruba 114 000 pracovních míst. Od roku 2019 je to podle agentury Reuters už téměř 250 000, tedy pokles o více než čtyři procenta.
Největší ztráty hlásí automobilový průmysl. Jen za poslední rok se počet zaměstnanců snížil o 6,7 procenta, což odpovídá zhruba 51 500 místům. Od předpandemického roku 2019 zaniklo v německém autoprůmyslu přes 112 000 pracovních míst. Téměř každý druhý ztracený průmyslový post tak připadá právě na tento sektor.
Příčin je víc. Automobilky se potýkají s nákladným přechodem na elektromobilitu, tvrdou konkurencí z Asie i s vysokými dovozními cly v USA, která zdražují evropské výrobky. Vývozní statistiky to potvrzují.
Ve druhém čtvrtletí se export německého průmyslu do USA propadl o deset procent, do Číny dokonce o 14 procent. Ještě v roce 2020 byla Čína druhým nejdůležitějším exportním trhem německých firem, dnes je až šestá.
Problémem ale není jen zahraničí. Poradenská společnost EY upozorňuje, že jedním z hlavních důvodů poklesu je i slabá domácí poptávka. Tržby s tuzemskými zákazníky se meziročně propadly o 3,8 procenta.
Německo dlouhodobě trápí nízké investice, vysoká daňová a odvodová zátěž, složitá byrokracie a pomalá digitalizace. Bez zásadního růstového impulsu se nálada v průmyslu jen těžko zlepší.
Pro Česko jsou tato čísla varováním. Na německý průmysl jsme napojeni jako málokdo, a zejména na ten automobilový. Pokud německé automobilky a jejich dodavatelé šlapou na brzdu, projeví se to i v české ekonomice:
Méně zakázek pro naše firmy, nižší export, tlak na zaměstnanost. To, co se dnes děje v Německu, se tak může se zpožděním negativně promítnout i do českého průmyslu a hospodářství.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
