Letošní dubnové meziměsíční prohloubení schodku (o 34,9 mld. Kč) je ovšem méně výrazné než loni a zhruba na úrovni roku 2023. Celkově byl letošní deficit za první čtyři měsíce v absolutní hodnotě i v poměru k nominálnímu hrubého domácímu produktu (HDP) nejmenší od roku 2022.
Výdaje byly do konce dubna meziročně vyšší o 3,8 miliardy korun (+0,5 %). Oproti loňsku rostly hlavně výdaje na sociální dávky (+8,8 mld. Kč). Významně se zvýšily i transfery rozpočtům územní úrovně (+7,5 mld. Kč), a to zejména v souvislosti s financováním vzdělávání, nebo výdaje na obsluhu státního dluhu (+ 5,3 mld. Kč).
Nárůst výdajů (nejen) v těchto kapitolách částečně kompenzovaly meziročně nižší transfery podnikatelům, hlavně kvůli ukončení zastropování cen elektřiny.
Pomalejší rozjezd je letos patrný také u kapitálových výdajů, na které bylo do konce dubna vydáno oproti loňsku o 11,4 miliardy korun méně (-20,8 %), přestože celoroční plán investic v rozpočtu je letos oproti loňské skutečnosti naopak o 44 miliard korun vyšší.
Příjmy vzrostly do konce dubna meziročně o 30,8 miliardy korun (+5,2 %). Z jednotlivých položek k tomu nejvíce přispělo pojistné (+17,5 mld. Kč) a DPH (+10,2 mld. Kč). Dynamika obou položek naznačuje, že pokračuje solidní růst mezd, který se odráží v oživování spotřebitelské poptávky.
V poměru k HDP letos podle nás deficit veřejných financí za předpokladu schodku státního rozpočtu ve výši 240 miliard korun setrvá poblíž loňských 2,2 procenta. Fiskální politika by tak měla na dynamiku ekonomické aktivity působit zhruba neutrálně.
Vzhledem k trendu rozvolňování fiskálních pravidel v Evropě a stále relativně nízkému celkovému dluhu ČR vnímáme střednědobě riziko, že by nakonec mohlo dojít k ještě výraznější revizi tuzemských pravidel směrem k uvolněnější fiskální politice (nad rámec avizovaného postupného navyšování výdajů na obranu na cílová 3 % HDP v roce 2030, pozn. aut.).
K více deficitnímu hospodaření vychyluje krátkodobě riziko naší prognózy i rostoucí pravděpodobnost výraznějšího ekonomického útlumu spojeného s nárůstem celních bariér ve světovém obchodě.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
