Hodnotíme-li možný průsak vyšších celních sazeb do americké cenové hladiny, tak asi nejvíce do očí bijící je fakt, že ceny zboží v květnu se dokonce mírně snížily, přičemž totéž v podstatě platí pro tento cenový sub-index i pro období posledních tří měsíců.
Pravda, některé položky jako audio-vizuální technika či hračky zdražily, ale tyto dílčí nárůsty nedokázaly vykompenzovat celkový pokles cen zboží (tedy pokud jej očistíme o ceny pohonných hmot a potravin, pozn. aut.).
Pochopitelně, že mezi ekonomy se nyní vede debata o tom, proč firmy prozatím jen v relativně malém měřítku přenáší vyšší cla na spotřebitele. Někteří mají tendenci argumentovat, že stagnující ceny zboží a některé segmenty ve službách jsou projevem slabé ekonomiky, resp. poptávky. Naše analýza šoků v americké ekonomice nám však říká, že žádný negativní poptávkový šok prozatím nepozorujeme.
Kromě toho, pokud se podíváme na vývoj cen služeb mimo sektor bydlení, tak zde stále vidíme svižný růst, který není s propadající se ekonomikou příliš kompatibilní.
Další hypotézou odloženého průsaku vyšších celních sazeb do inflace by pak mohl být efekt předzásobení, který byl evidentní v číslech za dovozy za první kvartál.
To je skutečně možné, ale s tím nejde zcela dohromady zjištění, že v dubnu a v květnu zaznamenal federální rozpočet rekordní výnosy z cel. Ty by firmy měly přenášet na spotřebitele, ale je také možné, že se tak děje jen minimálně a dovážející firmy jednoduše snížily svoje marže (to by byla pro americkou ekonomiku pochopitelně nejlepší varianta).
S definitivním verdiktem ohledně dopadu vyšších celních sazeb na americkou inflaci tedy bude zřejmě dobré počkat do léta. I proto ze strany Fedu, centrální banky USA, neuvidíme v následujících týdnech holubičí akci (zasedání je již příští středu), která by vyslyšela naléhání amerického prezidenta Donalda Trumpa, že inflace je nízká a včera bylo pozdě snížit úrokové sazby.
Na druhou stranu dolarový peněžní trh správně zavětřil, že inflace je na dostřel dvouprocentního cíle a jakékoliv zaváhání amerického trhu práce bude použito jako záminka k agresivnímu restartu snižování sazeb.
Autor je analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)
