V metodice PMI průzkumu je úroveň padesáti bodů dělítkem mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity: Kompozitní indikátor se drží nad úrovní 50 bodů nepřetržitě od počátku letošního roku a v posledních čtyřech měsících vždy vzrostl.
Detailnější pohled na výsledky zářijového průzkumu ukazuje zlepšující se situaci ve službách, zatímco ve zpracovatelském průmyslu se celkové podmínky zhoršily. Detailní pohled ovšem zároveň hlásí, že zpracovatelský průmysl i služby vykázaly dle zářijového průzkumu pokles nových exportních objednávek a celkový optimismus v září klesl na čtyřměsíční minimum.
Pro středoevropské ekonomiky, pro něž je eurozóna klíčovým obchodním partnerem, výsledky průzkumu naznačují, že navzdory nárůstu indikátoru PMI pro eurozónu čelí tamní zpracovatelský průmysl i sektor služeb poklesu nových exportních objednávek, což lze vnímat jako pozvolný projev nepříznivého dopadu amerických cel na mezinárodní obchod a tedy i na evropské ekonomiky.
Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v září dle předběžných výsledků vzrostl ze srpnových 51,0 bodu na úroveň 51,2, což představuje šestnáctiměsíční maximum. V září příznivě překvapil vývoj ve službách, zatímco výsledek pro zpracovatelský průmysl zaostal za očekáváním.
Podrobnější pohled ukazuje, že celkový PMI indikátor pro sektor služeb v září vzrostl z úrovně 50,5 bodu na 51,4 bodu, tedy na své devítiměsíční maximum (trh očekával stabilitu indikátoru na úrovni 50,5, pozn. aut.). Pokud vyloučíme dvě drobné výjimky (loňský listopad a letošní květen), tak se indikátor pro sektor služeb drží nad klíčovou hranicí padesáti bodů nepřetržitě od loňského února.
Detailní pohled na výsledky průzkumu je již méně jednoznačný: Sektor služeb hlásí mírný růst nových objednávek, v případě nových exportních objednávek byl ale v září vykázán pokles. Vývoj nových objednávek naznačuje, že na sektor služeb v eurozóně začínají dopadat cla vyhlášená ze strany USA, jež mají negativní dopad na obchod jak na ose Evropa-USA, tak na mezinárodní obchod obecně.
Celkový PMI indikátor ve zpracovatelském průmyslu v září klesl z úrovně 50,7 na 49,5 bodu, což představuje tříměsíční minimum (trh čekal stabilitu na úrovni 50,7 bodu). Detailní pohled na výsledky zářijového průzkumu ukazuje, že se ve zpracovatelském sektoru zpomalil růst výroby a nové objednávky se vydaly k poklesu, což platí i o nových exportních objednávkách, jež klesaly i předtím.
PMI indikátor pro zpracovatelský průmysl přesto signalizuje, že dopad cel uvalených ze strany Spojených států zatím není dramatický, zároveň se ale domníváme, že negativní vliv tohoto faktoru se může v dalších měsících prohlubovat. Současně platí, že ekonomika eurozóny a zpracovatelský průmysl v prvé řadě mohou profitovat z vyšších evropských výdajů na obranu a infrastrukturu.
PMI průzkum zároveň ukazuje pokračující – byť zmírňující se – cenové tlaky ve službách, zatímco zpracovatelský průmysl v eurozóně hlásí pokles jak nákladů, tak prodejních cen. Z pohledu Evropské centrální banky (ECB) tak bude zřejmě i nadále trvat obava ohledně inflačních rizik související se sektorem služeb.
Zářijový průzkum PMI naznačuje pokračující růst ekonomické aktivity v eurozóně, pokles nových exportních objednávek je ale varováním v tom smyslu, že situace není úplně ideální, což je reflektováno i poklesem optimismu (výhled výroby na příštích 12 měsíců) na čtyřměsíční minimum.
Platí konstatování, že cla, vyhlášená ze strany Spojených států, budou mít negativní dopad na mezinárodní obchod a globální hospodářský růst, a Evropa může uniknout těmto negativní dopadům jen těžko. Nepříznivý dopad obchodních bariér ale může být v případě Evropy do značné míry kompenzován vyššími výdaji na obranu a infrastrukturu.
Ekonomika eurozóny vykázala v letošním 2. čtvrtletí růst hrubého domácího produktu (HDP) 0,1 procenta mezikvartálně a 1,5 procenta meziročně. Průzkumy PMI indikují, že mírný mezikvartální růst HDP by si eurozóna mohla udržet i ve 3. čtvrtletí.
Výsledky PMI průzkumu zapadají do scénáře, v němž ECB ponechá úroky na svém příštím zasedání (30. října) opět beze změny (depozitní sazbu na úrovni 2,00 %) a je dost dobře možné, že úroky zůstanou beze změny na svých stávajících úrovních po delší dobu.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
