To je osmý nejvyšší údaj v rámci zemí EU, jak vyplývá z dat, která ve čtvrtek zveřejnila Evropská komise (viz graf níže, pozn. aut.). Přepočet do eur umožňuje očistit srovnání vývoje cen paliv od odlišných pohybů kurzu jednotlivých zemí EU.
Nejvýrazněji ceny pohonných hmot v daném období zdražily v rámci EU v Rakousku, a to o 17,1 procenta. Druhé skončilo Polsko, jež je jinak charakteristické poměrně nízkými cenami pohonných hmot, kde benzin a nafta v průměru zdražily o 15,2 procenta. Třetí se umístilo Německo, kde daná paliva zdražila v průměru o 14,7 procenta.
Evropská unie jako celek vykazuje zdražení pohonných hmot v průměru o 10,5 procenta. Zdražení v České republice překonalo průměr zdražení EU jak v případě benzinu, tak nafty. Benzin v Česku v daném období zdražil o 6,9 procenta, zatímco v EU o 6,6 procenta, kdežto nafta přidala v tuzemsku na ceně 16,3 procenta a v EU 14,3 procenta.
Nejméně pohonné hmoty v reakci na válku v Íránu zdražily v rámci EU na Maltě, kde jsou ovšem fixovány státem, a dále ve Slovinsku, v Irsku a na Slovensku, kde růst cen činil v průměru po řadě 0,4 procenta, 0,5 procenta a konečně 1,1 procenta. Na Slovensku je tak procentuální rozsah zdražení zhruba 11krát nižší než v sousední České republice.
Nová data Evropské komise tak dokládají, že i když válka v Íránu, započatá poslední únorový den, výrazně zvedá cenu ropy celosvětově, reakce cen pohonných hmot v jednotlivých zemích EU je značně odlišná.
Důvodem je jak rozdílné daňové zatížení pohonných hmot v jednotlivých zemích EU, tak odlišný přístup k cenotvorbě v oblasti pohonných hmot, tak různý přístup k administrativním zásahům do cen paliv.
Například Maďarsko se rozhodlo ceny pohonných hmot v tomto týdnu zastropovat a stejně tak učinil největší provozovatel čerpacích stanic ve Francii, společnost TotalEnergies. Polský podnik Orlen, jenž provozuje rafinérie a čerpací stanice také v ČR, nyní na pokyn polské vlády drží palivové marže v Polsku prakticky na nule.
Rozdíly v cenovém nárůstu vyvolává také různý přístup k cenotvorbě v jednotlivých zemích. Např. pumpy v Německu nebo Česku promítají růst cen ropy a velkoobchodních paliv do konečných cen „preventivně“, dopředně, i při přechodném navýšení marže, zatímco v jiných zemích si dávají více na čas a vývoj cen u čerpacích stanic je tam více sladěn s vývojem skutečných nákladů produkce paliv.
Například právě v Německu se navíc projevuje poměrně značné daňové zatížení pohonných hmot. S růstem ceny vlastního paliva narůstá jeho celková cena při vyšším daňovém zatížení výrazněji než při nižším daňovém zatížení. Vyšší zdanění vlastně jakoby „přifukuje“ konečnou cenu, pokud vlastní palivo zdražuje.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
