Pohonné hmoty zlevní také v příštím týdnu, a to v rozsahu od 25 do 35 haléřů na litr. Důvodem je přebytek ropy na světovém trhu, který tlačí dolů jak její cenu, tak pak také ceny pohonných hmot, i v Česku. Tento stav přetrvá i v příštím roce.
Produkce ropy by roku 2026 měla převýšit poptávku po ní o 3,8 milionu barelů denně, vyplývá z prognózy Mezinárodní agentury pro energie. Přitom cena ropy Brent už letos poklesla o zhruba 20 procent, barel se nyní prodává za zhruba 62 dolarů.
Důvodem je zejména to, že ropní producenti sdružení v kartelu OPEC v čele se Saúdskou Arábií i jejich spojenci typu Ruska od prvních měsíců letoška navyšují těžbu tak, aby získali tržní podíl na úkor zejména amerických břidličných těžařů, kteří těží při vyšších nákladech.
Do poloviny příštího roku cena ropy Brent trvaleji klesne pod 60 dolarů za barel, předpovídá jeden z největších světových obchodníků s komoditami, společnost Trafigura.
Vzhledem k tomu, že česká koruna by nadále měla zůstat na poměrně silné úrovni vůči americkému dolaru, v němž se ropa obchoduje, přetrvají citelné tlaky na další pokles cen pohonných hmot v ČR také v příštím roce, alespoň v jeho první polovině.
Navíc, pokud by došlo k ukončení bojů na Ukrajině, zlevnění pohonných hmot v ČR může být ještě výraznější. Nafta v Česku by se v takovém případě mohla v polovině roku 2026 prodávat za cenu kolem 30 Kč/l.
Ukončení bojů na Ukrajině by totiž pravděpodobně dále zlevnilo ropu a zpevnilo korunu. Ke zlevnění ropy by došlo vlivem návratu ruské ropy na světový trh. Její vývoz je nyní tlumen západními sankcemi. Navzdory těmto sankcím se Rusku daří vyvážet nejvíce ropy za více než 2,5 roku.
Sankce však komplikují vykládku ruské ropy v indických či čínských přístavech, kde dochází k prodlevám. Za navýšením ruského ropného vývozu zřejmě stojí také ukrajinské útoky na rafinérie v Rusku, které Rusko vedou od domácího zpracování ropy k jejím vývozu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
