Vyplývá to z analýzy investiční společnosti XTB, kterou mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici. Cílem systému označovaného jako ETS2 je snížit emise oxidu uhličitého, současně to ale povede ke zdražení plynu, benzinu, nafty a uhlí.
„Cena povolenek je nyní stanovena na 45 eur v cenách roku 2020. Po přepočítání na reálné ceny, tedy o inflaci, bude odhadovaná cena povolenky v roce 2027 zhruba 57 eur,“ konstatuje se v analýze.
Česká iniciativa
Osud emisních povolenek je nyní nejasný. Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra na posledním jednání mimořádné Rady ministrů životního prostředí v Bruselu potvrdil, že se Evropská komise intenzivně zabývá požadavky na úpravu tohoto systému.
Iniciovala to Česká republika s podporou dalších 18 států EU. Komisař Hoekstra přislíbil, že Komise zapracuje požadované mechanismy, které zabrání výkyvům cen emisní povolenky a negativním dopadům na občany.
„Naše úsilí o změnu připravovaného systému emisních povolenek ETS2 přineslo výsledky,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS). „Tím však naše práce nekončí – budeme dál usilovat o úplné zrušení nebo výrazný odklad systému.“ Jedním z navrhovaných opatření je „posílení prahu pro cenu povolenky na 45 eur, nad jehož hranicí se na trh uvolní další povolenky, aby se cena snížila“.
Jenže právě analýza XTB dokládá, že reálná cena by mohla být o zhruba 12 eur vyšší. Společnost vypočítala dva modelové příklady, o kolik by zdražilo bydlení a provoz automobilu při různých cenových hladinách emisní povolenky. V prvním případě jde o městský byt s plynovým vytápěním a jedním autem.
Až desítky tisíc navíc
V tomto případě by si rodina připlatila 5 984 korun za rok, pokud by cena povolenky byla 57 eur. Pokud by ale jejich cena byla 78 eur, domácnost by zaplatila o téměř 8,2 tisíce korun za rok více. A kdyby se cena povolenky vyšplhala až na 150 eur, bylo by to 15 750 korun za rok.
Druhý příklad počítá s vesnickým domem s topením na uhlí a dvěma auty na naftu. U něho by byl příplatek výrazně citelnější: V rozmezí od 23 373 korun (cena povolenky 57 eur), přes 31 964 (78 eur) až po zhruba 61,5 tisíce (150 eur) za rok. „Dopad bude nerovnoměrný podle energetické náročnosti bydlení a závislosti na individuální automobilové dopravě,“ poznamenal Jiří Tyleček, šéfanalytik XTB.
„Domácnost v pasivním domě vytápěném tepelným čerpadlem a s elektromobilem pocítí ETS2 jen mírně – hlavně skrz navýšení inflace. Naproti tomu rodina bydlící ve starším domě a vytápějící plynem nebo uhlím a zároveň dennodenně jezdící dvěma staršími auty na benzín/naftu pocítí nárůst nákladů citelně,“ dodal.
Nepatrný dopad ETS2 ale budou mít například i domácnosti, které žijí v paneláku a mají dálkové vytápění, a nejezdí autem. Velké továrny včetně tepláren totiž už emisní povolenky platí v rámci systému ETS1. Zavedení ETS2 bude mít ale také širší makroekonomické dopady.
Mírné zpomalení HDP
„Inflace vzroste o 0,5 až 1,2 procentního bodu, což ovlivní kupní sílu domácností a jejich spotřebu,“ konstatoval Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB. To podle něj může vést k mírnému zpomalení růstu hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 až 0,3 procentního bodu. Trh práce může navíc čelit riziku vyšších mzdových požadavků, což by mohlo dále zvyšovat inflační tlaky.
„Měnová politika centrální banky bude muset reagovat na tyto změny, pravděpodobně udržením vyšších úrokových sazeb, což by mohlo ovlivnit úroky spotřebních a hypotečních úvěrů,“ dodal Peterka. Zavedení ETS2 může podle XTB zvýšit energetickou a dopravní chudobu u nízkopříjmových domácností, které žijí v neefektivních domech a spoléhají na individuální dopravu.
„Výnosy z povolenek však mohou financovat modernizaci bydlení a infrastruktury, což by mohlo snížit náklady a zlepšit životní prostředí. EU zavedla ETS2 s opatřeními na zmírnění dopadů, včetně Sociálního klimatického fondu (SKF) pro kompenzaci nákladů a podporu úspor,“ uvedla XTB.
Firma připomněla, že Česko by mělo získat 50 miliard korun do roku 2032 a další miliardy z dražeb povolenek do roku 2030. Podpora podle ní zahrnuje finanční pomoc domácnostem, dotace na úspory energie a podporu dostupného bydlení.
Jak se bránit zdražení
Že domácnosti mohou očekávat i poměrně dramatické zdražení, potvrdila ve své analýze společnost Kalkulátor.cz, byť i ona připouští, že dopady lze zatím spíše odhadovat – vývoj cen na burze však ukazuje, že to může „bolet“.
„Pokud se například cena povolenky ustálí na 70 eurech, uhlí může zdražit až o 75 procent. To by pro domácnost s ročními náklady 40 tisíc korun znamenalo navýšení o více než 30 tisíc,“ sdělil Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz.
U zemního plynu by podle něj šlo přibližně o 24% nárůst ceny samotné komodity, bez vlivu na distribuční poplatky. „Ceny pohonných hmot by vzrostly zhruba o 10 až 12 procent na litr,“ konstatoval Kaňok. I kdyby se cena emisní povolenky udržela na úrovni 45 eur z roku 2020, jak se nyní plánuje, znamenalo by to podle něj nárůst ceny uhlí o 48 procent a plynu o přibližně 15 procent.
„Dopady tak budou patrné v rozpočtech většiny domácností, nejcitelněji pak u těch s nižšími příjmy, které nemají prostředky na zateplení domů nebo přechod na moderní vytápění,“ uvedl Kaňok. Cenu emisní povolenky sice ovlivnit nelze, přesto existují způsoby, jak zmírnit dopady na domácí rozpočty. „Krátkodobě může pomoci fixace cen, která zaručí stabilní sazby po omezenou dobu,“ poznamenal.
Dále je důležité sledovat nabídky jednotlivých dodavatelů energií – jejich ceny se mohou lišit i o stovky korun za MWh. Pečlivým výběrem lze ušetřit i tisíce korun ročně. Z dlouhodobého hlediska je nejúčinnější strategií snížení spotřeby a modernizace domácnosti.
„Investice do zateplení, výměny oken či střechy a přechod na ekologičtější zdroj vytápění mohou výrazně snížit závislost na fosilních palivech a tím i budoucí výdaje,“ poznamenal Lukáš Kaňok. Připomněl, že na tyto úpravy lze navíc čerpat státní dotace.
