Z pohledu objemu produkce zaznamenalo pokles 70 procent odvětví. Nejvíce k slabému dubnovému výsledku přispěla odvětví výroby aut (-5,2 % m/m) a elektronických zařízení (-13 % m/m). Nepotěšilo ani stavebnictví, jehož výstup v dubnu meziměsíčně poklesl o 3,4 procenta, když se nedařilo pozemnímu ani inženýrskému stavitelství.
Ve zbytku regionu byl pohyb měn nerovnoměrný. Maďarský forint posílil o 0,3 procenta a v odpoledních hodinách se obchodoval za 368,4 HUF/EUR. Polský zlotý naopak před zasedáním tamní centrální banky mírně ztrácel (0,4 % na 4,49 PLN/EUR).
Ta ponechala nicméně sazby beze změny na stávající úrovni 6,75 procenta tak, jak se očekávalo. V tiskové zprávě sdělila, že její další rozhodnutí budou závislá na vývoji dat, je připravena intervenovat na devizovém trhu, inflace se bude na cíl dle jejich slov vracet postupně, přičemž silnější zlotý by pomohl zkrotit inflaci.
Polská měna nicméně na vyjádření nijak nereagovala. Vzhledem k rychle zpomalující inflaci (13 % v květnu) očekáváme první snížení sazeb o 25 bazických bodů již v září letošního roku. Další 50bodové bude podle kolegů z francouzské Société Générale následovat v říjnu.
Společná evropská měna v úterý k americkému dolaru oslabovala. Hned ráno ji zchladily německé tovární objednávky, které překvapily meziměsíčním poklesem o 0,4 procenta, když trh naopak počítal s růstem o 2,8 procenta. Vstup německé ekonomiky do druhého čtvrtletí zatím tedy nevypadá příliš optimisticky. Euro tak vůči americkému dolaru ztratilo 0,4 procenta a obchodovalo se za 1,067 USD/EUR.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
