Máme danit dary? Tato otázka napadne mnohé jednak s blížícím se datem podání daňového přiznání, ale také při vzpomínce na stíhání bývalé šéfky kabinetu premiéra Jany Nečasové (dříve Nagyové) pro neodvedení daně z drahých dárků. A s dary mnozí počítají také v souvislosti s připravovaným zákonem o prokazování majetku. Máme se tedy v souvislosti s dary berňáku obávat, nebo můžeme zůstat v klidu?
- Příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
- Osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním daru ve společně hospodařící domácnosti.
Do konce roku 2013 platil zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, kde byla takzvaná darovací daň jednoznačně upravena. Zákon však byl zrušen a pojem daně darovací zmizel v propadlišti daňových dějin.
Problematika daňového zatížení movitých darů byla zahrnuta do zákona o daních z příjmů (jde o zákon č. 586/1992 Sb.), který byl již více než padesátkrát novelizován, takže vyznat se v něm je trochu oříšek.
Jak je to však se zdaněním daru mimo rámec rodiny? Tedy získaných, nebo naopak věnovaných přátelům, milenkám, snoubenkám, pokud jsme s nimi nesdíleli společnou domácnost. Zákon stanoví, že osvobození od daně se týká jen darů nabytých příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období, což je obvykle kalendářní rok, nepřevyšuje částku 15 000 korun.
Osoby obdarované vyšší hodnotou, tedy dražšími dary, by měly projít procedurou přiznávání daně z příjmů za kalendářní rok, na níž by neměli zapomenout především na konci března.
