Na středeční seanci měly vliv také dozvuky v úterý zveřejněného zápisu z posledního zasedání americké centrální banky, Fedu, jehož vyznění podpořilo očekávání ohledně dalšího poklesu sazeb. K zásadní změně očekávání však nedošlo. Peněžní trh tak stále zaceňuje pokles klíčové sazby v úhrnu o 60 bazických bodů v roce 2026.
Naproti tomu se očekávání pro Evropskou centrální banku (ECB) v posledním loňském měsíci posunula směrem ke stabilitě sazeb po celý nový rok. Kolegové ze Société Généralle ovšem předpokládají, že ECB vzhledem ke zvýšeným střednědobým inflačním tlakům v závěru letošního roku sazby opět zvýší.
Očekávání ohledně divergence měnových politik USA a eurozóny může být krátkodobou podporou pro euro. Významně do toho ale může následně promlouvat růstový diferenciál, který bude zřejmě opět vyznívat ve prospěch Spojených států, respektive dolaru.
Ve středu zveřejněné nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti v USA dosáhly necelých 200 tisíc (k 27. 12.), což bylo výrazně pod tržním konsensem. Pozitivní signál z trhu práce byl podporou pro americký dolar.
V regionu byl zveřejněn předběžný odhad polské inflace za prosinec. Meziroční růst spotřebitelských cen skončil lehce pod očekáváními na 2,4 procenta meziročně, což je nepatrně pod cílem tamní centrální banky (NBP) ve výši 2,5 procenta. Na základě zveřejněných dat jádrová inflace pravděpodobně setrvala na listopadových 2,7 procenta.
Výhled nízké inflace na začátku roku 2026 podpoří snižování sazeb NBP v první polovině roku. Polský zlotý se ve středu obchodoval v těsném intervalu kolem 4,22 PLN/EUR. Ostatní středoevropské měny měly tendenci posilovat – maďarský forint zaznamenal posílení o 0,2 procenta k 385 HUF/EUR a česká koruna zpevnila blíže k 24,20 CZK/EUR, přičemž rok zakončily se zhruba 4% ziskem vůči euru.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
