Poučení vládnoucí garnitury z „blbé nálady“ je téměř nulové

Už nyní je jasné, že letošní rok zakončí česká ekonomika hlubokým propadem, nejhlubším v novodobé historii. To znamená, že ekonomické ztráty z chybějící produkce budou výraznější, než v roce 2009.
I když se již nacházíme ve druhé polovině prosince, opět netušíme, jaké daně budeme příští rok platit. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Většina z nás má ještě v paměti období poznamenané evropskou dluhovou krizí a tuzemským fenoménem v podobě „blbé nálady“. Za tou stála celá řada chyb ve vládní hospodářské politice, politická nestabilita v podobě častého střídání vlád a neustále se měnícího podnikatelského prostředí, včetně daňového. Ještě na konci roku 2012 nebylo jasné, jaké daně, pokud jde o DPH, se budou platit v roce 2013.

O osm let později zažíváme déja vu, poučení vládnoucí garnitury je téměř nulové. I když se již nacházíme ve druhé polovině prosince, opět netušíme, jaké daně budeme platit, tentokráte jde zejména o daně z příjmů fyzických osob, respektive otázku zrušení, či nezrušení superhrubé mzdy. Připomínat pak nemusíme vládní chaos kolem zavádění a uvolňování restriktivních opatření v boji s koronavirovou pandemií. Opětovně tak máme zaděláno na blbou náladu.

Faktor očekávání je v samotné ekonomické teorii již poměrně dlouhou dobu zmapován a o jeho klíčové roli dnes nikdo nepochybuje. Své o tom vědí zejména firmy investující do nových produkčních kapacit, technologií a podobně.

V jejich investičním rozhodování hrají očekávání zásadní roli, doba návratnosti investice se počítá v řádu let. A každé zvýšení nejistoty se projeví v tom, že investiční výdaje si společnosti pečlivě rozmyslí, v době pesimismu investice odkládají, případně realizují ty s kratší dobou návratnosti, tedy ty nejziskovější.

Kolik nás stála blbá nálada v předchozí krizi? Připomeňme, že na předkrizovou úroveň třetího čtvrtletí roku 2008 se česká ekonomika v objemu reálné produkce dostala až po šesti letech. Pokud jde o investice v podobě tvorby hrubého fixního kapitálu, ty samozřejmě reagovaly dříve, předkrizového vrcholu dosáhly o půl roku dříve, tedy v prvním kvartále 2008. Návrat zpět na tuto úroveň pak trval celou dekádu.

Nedopusťme, aby se tato situace opakovala! Naše ekonomika si další mnohaleté období podinvestovanosti dovolit nemůže. To už by nám ten vlak opravdu ujel a na konvergenci bychom opět mohli na delší dobu zapomenout.

Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek