Následná tisková konference přinesla důležité informace o povaze zásahu, kdy se hodně opakoval narativ o získání přístupu k venezuelské ropě americkými společnostmi (země má největší zásoby této komodity na světě, pozn. aut.). Muže tímto krokem odstartovat postupný výraznější pokles cen „černého zlata“ a jak si tato komodita stojí na začátku letošního roku?
V loňském roce si ropa Brent prošla poměrně negativním vývojem. Barel severomořské ropy oslabil o bezmála 20 procent k cenám kolem 60 dolarů za barel. Šlo o největší sestup od pandemie covid 19. Tehdy nízká poptávka stlačila ceny dolů pod vlivem tzv. „lockdownů“ světových ekonomik. V současnosti je na trhu s ropou cítit značný přebytek.
EIA (americký vládní statistický úřad) očekává růst globálních zásob v průběhu letošní roku, což má vytvářet další tlak na ceny. IEA (Mezinárodní agentura pro energii) sice očekává určitý růst poptávky v roce 2026, ale zároveň ukazuje, že růst je relativně „křehký“.
A strukturálně se mění, což může znamenat nižší citlivost na klasickou spotřebu paliv. Svoji roli sehrálo pravidelné zvyšování produkce kartelu OPEC+. Hlavní analytické domy tak předpokládaly za této situace pro letošní rok další pokles cen suroviny, a to až směrem k 55 dolarům.
Nové víkendové geopolitické události mají významný vliv na vývoj cen ropy spíše v delším horizontu. Trumpova administrativa zjevně podporuje určitou variantu měkčího post-Madurova režimu, která by mohla být pro americké ropné společnosti velmi výhodná.
I měkčí autoritářský režim („soft dictatorship“) by postačoval k obnovení investic, stabilizaci ekonomiky a opravě zničené ropné infrastruktury. V konečném důsledku by to mělo vést k růstu exportu ropných produktů a snížení cen komodity ve Spojených státech.
Historicky byl vrchol ropné produkce Venezuely kolem 3,7 milionu barelu denně (necelá 4 % světové produkce) v 70. letech, zatímco v současnosti se produkce nachází zhruba na úrovni 0,8–0,9 milionu barelu denně, a to zejména kvůli nízkým investicím, sankcím na ropný průmysl ze strany USA a celkovému stavu infrastruktury v zemi.
Spojené státy dnes fakticky kontrolují obrovskou část ropného bohatství západní polokoule – od USA a Kanady přes Mexiko až po Latinskou Ameriku včetně Venezuely. Tento soubor zemí dohromady představuje téměř 40 procent světové produkce ropy.
A pokud budou dál činit kroky k zvýšení množství suroviny na trzích, může být cena komodity setrvale pod tlakem. Cena ropy tak v letošním roce bude psát dle mého pohledu převážně „medvědí příběh“. Ropa by tak letos mohla atakovat i 50 dolarů za barel.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
