Pozemky na Měsíci si už pořídilo více než osm milionů lidí. Jsou mezi nimi i bývalí američtí prezidenti George Bush a Jimmy Carter či herci Tom Cruise, Clint Eastwood, Nicole Kidman, Pavel Trávníček nebo zpěvák Ivan Mládek.

Jsou stále v nabídce. Akr (tedy 4 046,856 m²) přijde přibližně na 500 korun. Rozsáhlé parcely na jediném přirozeném satelitu Země si údajně už pořídily také některé velké hotelové řetězce.

Praha obdržela svých 405 měsíčních hektarů, tedy více než čtyři miliony čtverečných metrů, od českého zastoupení světové agentury americké společnosti „The Lunar Embassy“. Jejím zakladatelem a vlastníkem je Američan Dennis Hope, který se tituluje jako „prezident Galalaktické vlády“.

Člověk, který už vydělal v přepočtu asi čtvrt miliardy korun na nepřesném znění právních dokumentů a mlčení soudů. Díky tomu totiž může prohlašovat, že mu Měsíc patří. Právníci s tím sice většinou nesouhlasí, žádná kompetentní instituce to však v zásadě nerozporuje.

Rozvod přinesl geniální nápad

Nápad vydělávat na Měsíci dostal Dennis Hope z nouze. Před víc než 30 lety byl po druhém rozvodu na mizině, pak přišel záblesk geniality.

Prvním člověkem na Měsíci sice byl Američan Neil Armstrong, ale majetkem Spojených států Měsíc není. Vlastnická práva k vesmírným objektům řeší smlouva Organizace spojených národů, takzvaná Kosmická smlouva z roku 1967. „V článku 2 stojí, že žádný národ nevlastní měsíční půdu, ani nad ní nemůže mít kontrolu,“ cituje z ní Hope.

Před 38 lety tedy napsal OSN, že Měsíc, stejně jako všechny planety naší sluneční soustavy a jejich měsíce, patří od teď oficiálně jemu, a že by chtěl prodávat tamní pozemky. A pokud to prý není možné, aby mu OSN dala vědět. „A oni mi nikdy neodpověděli,“ uzavírá Hope, který od roku 1980 čeká na vyjádření. Mlčení si vykládá jako souhlas.

Existuje sice návrh smlouvy z roku 1979, který zapovídá i soukromé vlastnictví Měsíce. Jenže tato smlouva neplatí, protože ji podepsalo málo států.

Zahájení svého podnikání v kosmických realitách ovšem rozhodně neuspěchal. Pozemky ve sluneční soustavě začal prodávat až v roce 1996.

„Aktuálně nabízíme pozemky na Měsíci, Marsu, Venuši, Io – jednom z Jupiterových měsíců – a na Merkuru. Neprodávám půdu na všech planetách a měsících jen proto, že k nim neexistují mapy,” říká Dennis Hope. Prostě seriózní obchodník.

Počkejme na budoucí vývoj

„Kosmická smlouva výslovně nezakazuje uplatňování vlastnictví ze strany fyzických a právnických osob,“ připouští JUDr. Jan Ondřej, prorektor Soukromé vysoké školy ekonomických studií.

„K tomu je však třeba poznamenat, že soukromé vlastnictví může být chápáno pouze v kontextu systému pravidel států, které garantují jeho existenci. Vzhledem k zákazu přivlastnění Měsíce a jiných nebeských těles státy je tak jen těžko realizovatelné uplatňování vlastnických nároků fyzickými nebo právnickými osobami a zejména jejich právní vymahatelnost,“ upozorňuje Jan Ondřej.

„Činnost nevládních institucí, tj. i fyzických a právnických osob v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles povoluje a trvale kontroluje příslušný smluvní stát.  V případě chování soukromých osob v rozporu s Kosmickou smlouvou, pokud by stát nezajistil své povinnosti v tomto směru, by tak vznikla odpovědnost smluvnímu státu, jehož jsou příslušníky,“ připomíná Ondřej.

„Pokud to shrneme, jestliže někdo zaplatí několik set korun i více za certifikát osvědčující vlastnictví pozemku na Měsíci, musí počítat s tím, že si kupuje pouze tento certifikát. Takzvaní prodejci pozemků se někdy brání tím, že se jedná pouze o vtip. Zda to i všichni kupující budou takto chápat, ukáže budoucí vývoj,“ uzavírá prorektor.