Podle statistik nehodovosti, které vydává česká policie, bylo během prvních deseti letošních měsíců ohlášeno pouhých 2 379 střetů se zvěří. To je o 5 376 případů méně než za stejné období v roce 2024. Otázkou ale je, zda si řidiči mylně nevyložili nové pravidlo, kdy je třeba policii volat až v případě, kdy škoda na autě překročí 200 tisíc korun.
Nehody se zvěří ale patří mezi situace, kdy je zavolání policie povinné. Právě oficiální záznam policie je důležitý pro případ, kdy je šofér pro případ srážky se zvěří připojištěný. Pokud chce řidič získat plnění, musí mít o kolizi se zvířetem záznam od policie a příslušnou dokumentaci. Někteří šoféři však mohou hřešit na to, že do škody 200 tisíc korun nemusí volat policii.
Nahlásí tedy, že nabourali do stromu či patníku a spoléhají na to, že jim vše pokryje havarijní pojištění. Jenže smluvní servis pojišťovny často dokáže poznat, že ve skutečnosti šlo o sražení zvířete – stačí k tomu pár zapomenutých chlupů nebo krev. A pojišťovna rázem může zamítnout plnění, protože nemá záznam o nehodě se zvěří, který pro vyřízení potřebuje.
Na možnost nehody s účastí divokých zvířat se vyplatí myslet s předstihem a sjednat si havarijní pojištění, u starších vozů alespoň připojištění srážky se zvěří. Lišky ani jeleni pojistku neplatí, takže u každé srážky se za viníka považuje řidič.
A to i když objektivně nemohl nehodě zabránit, protože divočák skočil třeba až do zadních dveří. Pokud se posádka auta zraní, získá odškodnění z povinného ručení viníka. Samotný řidič ale nedostane nic – pokud nemá úrazové pojištění, nebo životní pojištění s úrazovým připojištěním, nebo pojištění sedadla řidiče.
Pozor na situace, kdy se chce řidič srážce za všech okolností vyhnout a místo do zvířete narazí třeba do stromu či sloupu. V takovém případě je třeba, aby bylo sjednáno havarijní pojištění, připojištění na srážku se zvěří uznáno nebude.
Policisty je nutné volat nejen kvůli záznamu, ale také kvůli osudu sraženého zvířete. Policie se případně domluví s místními myslivci a zraněnému tvorovi buď poskytnou pomoc, zkrátí trápení či uklidí ostatky. Zásah nechte na odbornících, vystresované zvíře by vás mohlo poranit.
Ačkoliv může být představa kančího se šípkovou lákavá, mrtvé sražené zvíře si nikdy neodvážejte. Jednak byste se dopouštěli pytláctví a také byste mohli ohrozit své zdraví. Prase či srna totiž mohou být nemocní či napadení parazity, z nichž někteří jsou nebezpeční i pro člověka.
Srážku také co nejrychleji nahlaste své pojišťovně – jak kvůli plnění z povinného ručení, tak ze soukromých pojistek. Zde záleží na podmínkách konkrétní společnosti, některé vyžadují nahlášení do pár desítek hodin, a ještě záznam od policie. Na místě si proto vše potřebné nechte vystavit.
Jakmile se setmí, lze lesní zvěř čekat nejen v bezprostřední blízkosti sídel, ale i přímo mezi domy. U odpadkových košů nacházejí spoustu snadné potravy lišky i divočáci, vysoká má na trávnících lákavou pastvu. Zpozornět je třeba hlavně tam, kde jsou dosud nesklizená pole kukuřice, nebo jiné plodiny a porosty, které nabízí jak výživu, tak i skrýš.
Pole se často rozkládají až k silnici a pokud z nich zvíře vyběhne, má řidič jen omezený čas na reakci. Problém představuje i řepka, která srnám velmi chutná, ale je pro ně toxická. Zvířata po konzumaci mohou být velmi malátná či dokonce oslepnout, takže se ani nebudou snažit ze silnice uskočit.
Autor je expert na odškodnění společnosti Vindicia
(Redakčně upraveno)
