Pravidla bezpečnosti na sjezdovce nezná ani třetina vyznavačů zimních sportů

Lyžařská sezóna vrcholí. Věděli jste, že Česká republika je za Švýcary, Rakušany, Finy a Nory v první světové pětce vyznavačů tohoto sportu? Zimním sportům u nás holduje více než pětina populace a na hory každoročně vyrazí na dva miliony Čechů (zhruba třetina z toho do Alp), jak vyplývá z informací Asociace cestovních kanceláří ČR.
Pravidla bezpečnosti na sjezdovce nezná ani třetina vyznavačů zimních sportů. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Právě na tuto část populace se zaměřil průzkum společnosti NMS pro ERV Evropskou pojišťovnu, která chtěla zjistit, jak jsou na tom Češi se znalostí základních pravidel o tom, jak se chovat na sjezdovce.

Celkem deset základních pravidel k zajištění bezpečnosti na sjezdovce přitom sestavila Mezinárodní lyžařská federace (FIS) už v roce 2002. Pravidla nejenže platí po celém světě jak pro lyžaře, tak pro snowboardisty, ale současně také slouží při vyhodnocování případných nehod.

Přestože bychom u lidí, kteří pravidelně jezdí na hory, předpokládali, že základní pravidla o chování se na sjezdovce znají, podle průzkumu jich mezi dotázanými nebyla ani třetina – pravidla zná pouze 28 procent Čechů. Dvě pětiny lidí uvedly, že o pravidlech slyšel, ale přesně neví, o co jde, dalších 27 % pravidla nezná vůbec a pět procent Čechů sdělilo, že je pravidla FIS vůbec nezajímají.

V praxi to znamená, abychom zbytečně „nepřekáželi“ – tedy nezdržovali se na místech, kde nejsme dobře vidět nebo kde při postávání můžeme ztížit průjezd ostatním.

Podle Vlastimila Divokého, manažera marketingu a komunikace ERV Evropské pojišťovny, se bohužel pravidlo co nejrychlejšího uvolnění místa po pádu těší nejmenšímu respektu ze všech pravidel. „Ti, kdo jej porušují, si ani neuvědomují, že tím ohrožují mj. sami sebe,“ sdělil Divoký redakci portálu FAEI.cz. Příčinou těch nejvážnějších zranění podle něj bývá srážka dvou lyžařů, kdy většinou dochází ke komplikovaným zlomeninám, úrazům hlavy a páteře. Ty jsou pak často doprovázeny i trvalými následky.

Jak ochránit lyže pojištěním

Eva Svobodová, tisková mluvčí Uniqa pojišťovny, pro změnu naši redakci informovala o tom, jak pojištěním ochránit lyže a lyžařskou výbavu. Například při cestách na hory lze krýt ztrátu lyží z auta nebo přepravního boxu na střeše z pojištění domácnosti. Pokud ovšem dojde odcizení z řádně uzamčeného prostoru během dne do deseti hodin večer. „Přes noc nelze lyže v autě nebo střešním boxu nechat,“ poznamenala. Z pojištění domácnosti lze podle mluvčí také hradit krádež lyží, pokud byly např. v uzamčeném hotelovém pokoji.

Pokud jsou lyže součástí pojištění zavazadel, lze jejich ztrátu hradit z cestovního pojištění. Poškodí-li se však lyže během přepravy, pojišťovna škodu nehradí. „Je třeba se obrátit s požadavkem na přepravce, jenž za ně po dobu přepravy převzal odpovědnost,“ vysvětlila Svobodová. Z cestovního pojištění lze také uplatnit náhradu škody za ukradené lyže z lyžárny nebo podobného uzamčeného prostoru v hotelu z pojištění zavazadel.

Pokud jako lyžař zavítáte do bufetu nebo do hospůdky na sjezdovce a lyže si odložíte poblíž – a to i do k tomu určeného stojanu – nejsou vaše lyže pojištěním chráněny. „Zloději v takovém případě nic nebrání je pouze odnést a nemusí překonávat žádné překážky, na něž je právě plnění z pojištění vázáno. Toto platí shodně pro cestovní pojištění i pojištění domácnosti,“ uzavřela Eva Svobodová.

PSALI JSME:
Pět tipů, jak se vyhnout pojistnému karambolu na sjezdovce

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Pojištění

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.