V březnu letošního roku klesl počet odbavených cestujících v Praze-Ruzyni meziročně o 0,8 milionu, což odpovídá propadu o 65 procent. Výrazněji se počet odbavených cestujících propadl jen na sedmi evropských letištích, převážně německých. Největší propad, o 3,5 milionu cestujících, vykázalo frankfurtské letiště.
Žádné z tuctu letišť EU, kde nastal největší absolutní propad počtu odbavených cestujících, navíc nevykazuje hlubší procentuální propad než pražská Ruzyně. Stejný propad, taktéž o 65 procent, ovšem vykazují ještě mnichovské letiště a berlínská letiště Tegel a Schönefeld. Nutno však říci, že statistika Eurostatu pokrývá jen ty země EU, které svoji statistiku dosud zveřejnily.
S citelným poklesem počtu odbavených cestujících se musela letos v březnu smířit všechna klíčová tuzemská letiště civilní dopravy. Relativně nejmenší úbytek odbavených cestujících zaznamenaly meziročně Karlovy Vary, a sice 36,5 procenta. Pardubice v březnu meziročně přišly o 62,8 procenta odbavených cestujících. Letiště v Brně a Ostravě na tom byla dokonce ještě hůře než Praha, když ztratila 69,4, resp. 76,7 procenta cestujících.
Pro ta regionální tuzemská letiště, která již delší dobu nevykazují nijak příznivé hospodářské výsledky či jsou zasažena úbytkem cestujících či linek, může být zásah koronaviru až likvidační, zejména pokud by celosvětový i evropský citelný propad letecké dopravy trval řádově roky.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
