V posledním necelém měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body, než Slovensko.
Český desetiletý vládní dluh je tak úročen nejméně výhodně (až takřka o 2,2 procentního bodu hůře – pozn. aut.) v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace obou zemí v roce 1993.
Poměrně vysoká úroveň úroku vládního dluhu představuje pro Českou republiku zásadní výzvu pro nejbližší měsíce a roky, neboť dluh země v současnosti dramaticky narůstá. Navíc hrozí, že česká vláda zahájí nutné post-pandemické ozdravování veřejných financí později než vlády většiny jiných zemí EU.
Taková situace by patrně vedla ratingové agentury k přehodnocení jejich dosud poměrně shovívavého postoje vůči ČR. V praxi by to znamenalo zhoršení výhledu veřejných financí ČR, případně dokonce i zhoršení ratingu, které by vytvořilo další silný tlak na růst úroku českého vládního dluhu.
Česko by se pak mohlo ocitnout v ničivé dluhové spirále, kdy by současné narůstala jako výše dluhu, tak i výše úroku z něj. Vláda by proto měla co nejrychleji představit věrohodný plán ozdravování veřejných financí na léta 2022 až 2032.
Jinak občanům země hrozí postupné zhoršování jejich životní situace, dané například hůře dostupnou a méně kvalitní veřejnou zdravotní péčí, nedostatečným růstem důchodů či dalším zaostáváním školství.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
