Ve srovnání s původními očekáváními tak výsledek za třetí čtvrtletí zůstává výrazným pozitivním překvapením. Tržní konsensus totiž před zveřejněním prvního odhadu HDP předpovídal mezičtvrtletní nárůst ekonomiky o 0,3 procenta a naše prognóza pak její stagnaci.
Obdobně prognóza České národní banky (ČNB) odhadovala pouze slabý růst o 0,2 procenta mezikvartálně. Meziroční tempo tuzemského hospodářského růstu ve výsledku ve třetím čtvrtletí zrychlilo z 2,6 na 2,8 procenta.
Za silným růstem ekonomiky stál hlavně vývoz. Překvapivá je nejen samotná výše mezičtvrtletního růstu HDP ve třetím čtvrtletí, ale i jeho zrychlení. Ve druhém čtvrtletí totiž mezičtvrtletní tempo po sestupné revizi z původních 0,5 procenta dosahovalo 0,4 procenta.
Důvodem vysokého mezičtvrtletního růstu a zároveň i jeho zrychlení byl čistý vývoz. Jeho příspěvek ve třetím čtvrtletí dosáhl 0,7 procentního bodu, zatímco ve druhém kvartálu se růst naopak snížil o 1,1 procentního bodu.
Pomohlo tomu oživení exportní aktivity, když mezičtvrtletní růst reálného objemu vývozů zrychlil z 0,5 na jedno procento. Zatímco vývoz zboží byl oproti druhému čtvrtletí silnější o 0,3 procenta, vývoz služeb povyskočil o 4,1 procenta, což mohlo souviset i se silnou turistickou sezónou.
V souladu s tím byl sektor obchodu a služeb (se souhrnným příspěvkem 0,5 procentního bodu, pozn. aut.) hlavním tahounem mezičtvrtletního růstu hrubé přidané hodnoty ve třetím čtvrtletí o 0,9 procenta.
Pokud jde o jednotlivá odvětví, tak největší nárůst přidané hodnoty zaznamenaly peněžnictví a pojišťovnictví (2,3 % q/q) a informační a komunikační činnosti (2,0 % q/q). Reálný objem dovozů po silném růstu v průběhu první poloviny letošního roku ve třetím čtvrtletí pouze stagnoval.
Mezičtvrtletní dynamika domácí poptávky naproti tomu výrazně zvolnila. Spotřeba domácností ve třetím čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,3 procenta, což představuje významné zpomalení z 1,2 procenta ve druhém čtvrtletí.
Výše reálných útrat domácností navíc stále o 0,7 procenta zaostávala za svou předpandemickou úrovní ze čtvrtého čtvrtletí 2019. Spotřeba vlády se pak ve třetím čtvrtletí zvýšila o pouze nepatrnou 0,1 procenta, zatímco ve druhém kvartálu rostla o 1,6 procenta. Vliv na tento vývoj mohly mít říjnové parlamentní volby.
Ke zpomalení mezičtvrtletního růstu došlo i u fixních investic, a to z 1,7 procenta na 0,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Výsledek za druhý kvartál byl přitom výrazně revidován směrem vzhůru z původních 0,5 procenta.
Mezičtvrtletní nárůst ve třetím čtvrtletí ovšem táhly pouze investice do ostatních budov a staveb, a také investice do obydlí. Ostatní kategorie vykázaly pokles. Příspěvek ostatních budov a staveb přitom dosáhl silných 1,9 procentního bodu (při růstu o 8,2 % q/q), což zřejmě souviselo s vyššími investicemi státu do infrastruktury.
Investice do obydlí rostly třetí čtvrtletí v řadě za podpory výrazného oživení na nemovitostním trhu. To v souhrnu pomohlo k rychlému růstu přidané hodnoty ve stavebnictví o 4,2 procenta. Slabý vývoj v ostatních kategoriích ale ukazuje na utlumenou investiční aktivitu firem.
Celoroční výsledek ekonomiky bude pravděpodobně silný, vývoj v dalších čtvrtletích ale zůstává spjat s nejistotou. Za celý rok 2025 by se růst HDP mohl pohybovat kolem 2,5 procenta, což jen potvrzuje, že ekonomika po předchozích dvou slabých letech letos oživila.
Rizika ohledně dalšího vývoje se týkají především průmyslu. Jeho zpracovatelská výroba ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně klesla o 0,7 procenta, když odezněl efekt amerického předzásobení a naplno se opět projevily problémy s nedostatečnou poptávkou.
Předstihové indikátory z evropského průmyslu přitom příliš povzbudivé nejsou, což by nemuselo svědčit ani firemním investicím. V tomto kontextu je překvapivé, že ve třetím čtvrtletí došlo k nárůstu vývozu tuzemského zboží a rovněž ke zvýšení přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu (+0,3 % q/q).
Naopak spotřeba domácností by mohla pokračovat v růstu, když spotřebitelský sentiment v posledních měsících láme rekordy. Otázkou ovšem je, zda se povolební optimismus promítne také do útrat domácností.
Reálné tržby za prodej maloobchodního zboží a služeb totiž ve třetím čtvrtletí rovněž mezičtvrtletně klesly, opět v rozporu s rostoucí spotřebou domácností. Pozitivně k růstu ekonomiky by v dalších čtvrtletích mohly nadále přispívat i vládní investice, podpořené dočerpáváním finančních prostředků z EU v rámci Národního plánu obnovy.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
