Při větších mrazech mohou „stávkovat“ i motory aut na LPG

V zimě mohou mít při mínusových teplotách problémy nejen řidiči naftových vozů, ale i těch s přestavbou na LPG. Podle odhadu České asociace LPG jich v Česku jezdí asi 170 tisíc. Zkapalnělý ropný plyn, který tvoří směs propanu a butanu, má svou letní a zimní variantu.
Pokud je v nádrži vozu na LPG autoplyn určený pro letní provoz, mohou se při větších mrazech objevit problémy s chodem motoru. Foto: Depositphotos.com

Zimní verze je k dostání od 1. listopadu do 31. března. Zatímco v létě „elpégéčko“ obsahuje více butanu, v zimě je tomu naopak a ve směsi dominuje propan. Vůz s LPG startuje na benzín a teprve až se zahřeje, přepíná se na zkapalněné plynové palivo. To v zimě může trvat tři až čtyři minuty.

Letní směs LPG může být pro motor lepší, protože butan má vyšší výhřevnost, a automobil tak může dosáhnout menší spotřeby. V zimní směsi LPG je ale nezbytný vyšší podíl propanu, protože ten se při nižších teplotách lépe odpařuje. I v mrazu je tak dosaženo potřebného tlaku pro správný chod motoru. Rozdíl v jízdě motorista nepocítí, může ale mírně narůst spotřeba – to se ovšem v zimě děje i u aut s benzínovým nebo naftovým motorem.

„Butan přechází do plynné fáze při teplotě mínus 0,5 °C, propan se odpařuje až kolem mínus 42 °C. V závislosti na ročním období, ale i klimatické zóně, v níž se daná země nachází, proto norma stanoví různé třídy autoplynu, které se liší poměrem obsahu obou plynů, a tedy i teplotou, při které se LPG odpařuje,“ vysvětluje odborník na LPG Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas.

U vozidel na LPG, jak dodává, nenastávají v zimě oproti těm dieselovým potíže se startováním. Vozy na autoplyn totiž startují klasicky na benzín a až později se přepínají na spalování propan-butanu. „Pokud je však v nádrži vozu stále autoplyn určený pro letní provoz, mohou se při větších mrazech objevit problémy s chodem motoru,“ dodává Karlík.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 4
Sdílet článek