Přichází tržní korekce?

Poslední týdny se nesly v pozitivním duchu, a to zejména po vyřešení nedávné krize kolem vzácných surovin a možných odvetných cel mezi USA a Čínou. Na tuto situaci reagovala pozitivně celá řada aktiv, včetně akcií, kdy se hlavní americký index S&P 500 dokonce přiblížil hranici 7 000 bodů, a nakonec se zastavil kolem 6 916 bodů.
Zklamání přineslo investorům zasedání americké centrální banky i výsledky některých technologických společností. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Zklamání přineslo investorům zasedání americké centrální banky i výsledky některých technologických společností. Ilustrační foto: Depositphotos.com

V posledním týdnu však začíná trh pozvolna korigovat – zklamání přineslo zasedání americké centrální banky (Fed) i výsledky některých technologických společností. Jaký může být výhled? Dojde k razantnímu poklesu trhů? Předně je třeba říci, že akciové trhy před zasedáním Fedu počítaly s poklesem sazeb o dalších 25 bazických bodů na prosincovém jednání.

Šéf americké centrální banky Jerome Powell však varoval investory, aby zmírnili očekávání ohledně dalšího snížení sazeb v prosinci, čímž odkryl rostoucí neshody mezi členy Fedu. Někteří tvůrci měnové politiky upozorňují, že přetrvávající inflace nedává dostatek prostoru pro další uvolňování, zatímco jiní poukazují na ochlazující se trh práce.

V americké centrální bance je tedy patrný rozpor mezi jednotlivými členy Federálního výboru pro otevřený trh (FOMC), což odpovídá situaci, kdy může administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa usilovat o nižší sazby, i když k tomu třeba není dostatečný důvod.

Dle tohoto klíče pak Trump jmenuje nové členy vedení centrální banky, a proto je nezávislost měnové instituce již několik měsíců pod drobnohledem investorů. Pro další růst cen aktiv naopak velmi hovořilo rozhodnutí ukončit kvantitativní utahování (QT) v prosinci a dodat tak podporu vládním dluhopisům nebo takzvaným MBS cenným papírům.

I když jsme kvůli americkému shutdownu v určité datové mlze, některá data přesto dorazila. I ti nejoptimističtější investoři vidí, že snižování sazeb často přichází na začátku nastupující recese. Ostatně, řada makroekonomických dat v posledních týdnech zklamala.

Za zmínku stojí například index ISM ve zpracovatelském průmyslu v USA, který se – stejně jako čínský PMI – nachází pod hranicí 50 bodů, což značí, že sektor se nachází v poklesu. Můžeme si rovněž přiznat, že aktuální výsledková sezona přináší určitá zklamaní rovněž u nedostižných „Big Tech“ firem, které mají největší váhu v amerických indexech.

Na základě výsledků za třetí čtvrtletí roku 2025 lze velké technologické firmy rozdělit do dvou skupin. Úspěšnější, jako Amazon a Alphabet, těží z růstu cloudu a mohou vysoké kapitálové výdaje obhájit pozitivní dynamikou.

Naopak Microsoft čelí zpomalení cloudového růstu a Meta nemá komerční cloud vůbec, takže se hůře přesvědčuje o smyslu masivních investic, zatímco Apple zůstává uprostřed s dlouhodobě stagnující výkonností. Klíčovým poznatkem je, že vysoké kapitálové výdaje (capex) zřejmě hned tak nekončí.

Naopak se očekává, že tzv. hyperscale společnosti v příštím roce investují více než 500 miliard dolarů, přičemž ještě na začátku roku se odhadovalo kolem 300 miliard dolarů. I přes další masivní investice do umělé inteligence je evidentní, že by předvánočním „Santa Claus rally“ trhům slušel oddech a přirozená očista od vysokých cen.

Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek