
„Poprvé od roku 1972, kdy se demokratická voličská platforma ve Spojených státech začala vyjadřovat o jaderné energii jako o možném způsobu snížení závislosti na fosilních palivech, Demokraté konečně zaujali pragmatické stanovisko,“ říká profesor politologie Jon Krosnick ze Stanfordovy univerzity.
Část Američanů si podle něj uvědomila, že současné technologie pro výrobu obnovitelné energie prostě nedokážou daný úkol splnit. „Odpověď na potřebu zmírnit dopady klimatické změny jim může pomoci nalézt jaderná energie,“ domnívá se Krosnick.
Využití jádra pro ekologické účely u lidí často vyvolává obavy ohledně globální bezpečnosti. Američané si dosud pamatují havárii elektrárny Three Mile Island v roce 1979, v Evropě to byl Černobyl o sedm let později a v Japonsku poměrně nedávno Fukušima.
Někteří zpochybňují, zda nukleární energie je dostatečně ekologická na to, aby mohla být součástí „nového zeleného údělu“. Tým demokratického kandidáta na prezidenta Joea Bidena se rozhodl, že ano.
„Pokud jde o bezpečnost,“ říká profesor Krosnick, „sázejí Demokraté na to, že jim podporu veřejnosti získají nové, bezpečnější technologie – jako jsou reaktory využívající roztavené soli nebo kovy v tekuté formě. Čeká je ale ještě dlouhá cesta, než se jim povede tuto podporu proměnit v nové investice, aby prodloužili životnost stávajících reaktorů a vybudovali nové (v současnosti jdou ve výstavbě dva reaktory – pozn. aut.)“.