Americký prezident Donald Trump si přeje co nejnižší sazby, aby firmy měly levné úvěry, stát dluhopisy splácel s co nejmenší přirážkou a američtí exportéři byli se slabším dolarem ve výhodnější pozici vůči konkurenci.
Fed má ovšem na starosti stabilitu měny a stejně jako jiné centrální banky usiluje o inflační cíl kolem dvou procent, což se však již řadu let nedaří. Výzvy Donalda Trumpa na snížení úrokových sazeb tak zůstávají neoslyšeny, což sebestředného prezidenta uvádí do varu.
Útočí nejen na předsedu Fedu Jeromeho Powella, ale i na členy Rady guvernérů, kteří snižování úrokových sazeb rovněž nepodporují. V těchto dnech má proběhnut líčení před Nejvyšším soudem s guvernérkou Fedu Lisou Cookovou, kterou Trump odvolal, ale okresní soud odvolání zrušil jako nedůvodné. Jde o její obvinění z hypotečního podvodu.
Konkrétně, že při sjednávání úvěrů označila jako své trvalé bydliště víkendový dům v Michiganu, u jiné hypotéky dům v Atlantě, což jí v obou případech umožnilo získat výhodnější hypoteční a daňové podmínky.
Nejnovější žaloba ovšem míří i na šéfa Fedu Jeromeho Powella. Trumpovi právníci ho obvinili ze špatného řízení rekonstrukce budov centrální banky, která se v posledních letech prodražila, a také z údajného lhaní pod přísahou, když v červnu senátorům popisoval některá vylepšení sto let starých budov a jejich okolí.
Je Fed skutečně soukromá firma?
Vyvstává legitimní otázka, proč se Trump a jeho spojenci náhle zajímají o náklady na rekonstrukci washingtonského sídla Fedu, když platby nepocházejí ze státního rozpočtu?
Centrální banka v USA je jako jediná na světě soukromá instituce, kterou vlastní komerční banky a náklady na svůj provoz financuje z vlastních zdrojů. Fed je však soukromý jen na papíře. Prakticky veškerá moc je ve Washingtonu.
Radu guvernérů navrhuje a jmenuje prezident a schvaluje ji Senát. Centrální banku tvoří 12 regionálních bank. Například Federal Reserve Bank of Chicago pokrývá státy Illinois, Indiana, Michigan a Wisconsin, Federal Reserve Bank of Philadelphia pak státy Delaware, New Jersey a část Pensylvánie.
Každý regionální Fed je akciová společnost a pokud chce nějaká komerční banka podnikat mimo region, musí být členem Fedu, tedy musí koupit akcie za tři procenta svého kapitálu po 100 dolarech za akcii. Soukromá banka má navíc povinnost, pokud ji Fed o to požádá, přisypat další tři procenta. Pokud banka zbohatne, musí dokoupit akcie Fedu tak, aby stále udržovala tři procenta.
Fed odvádí do rozpočtu miliardy
Jaké má Fed náklady? Jsou to platy zaměstnanců, provoz budov, elektřina, voda a podobně. Fed také vypisuje různé granty a stipendia. Dále povinné dividendy ve výši šesti procent, které putují na konta členských bank. Zbytek je příjmem vládního rozpočtu. V roce 2024 to bylo 79 miliard dolarů. Je tedy zjevné, že na rekonstrukci svých budov si Fed dokázal vydělat.
Na svém webu Fed navíc zveřejnil, čím byl růst nákladů způsoben: „Změny původních návrhů budov v důsledku konzultací s revizními agenturami; rozdíly v čase mezi původními odhady a skutečnými náklady na materiál, vybavení a práci; víc azbestu, než se očekávalo, kontaminace půdy a vyšší než očekávaná hladina podzemní vody.“
Powell sundal rukavice
Fed je řízen sedmičlennou Radou guvernérů, jejíž členy jmenuje prezident. O úrokových sazbách rozhoduje FOMC (Federální výbor pro otevřený trh), který má 12 členů. Sedm dodává Rada guvernérů, osmým stálým členem je prezident newyorského Fedu plus čtyři prezidenti regionálních rezervních bank, kteří se mezi sebou střídají.
Trump má proto dojem, že by alespoň členové jím dosazené Rady guvernérů měli naslouchat jeho povelům. Především co se týče úrokových sazeb. Avšak většina guvernérů se snaží rozhodovat v rámci svého poslání, kterým je udržovat zaměstnanost a nízkou inflaci. Bez ohledu na dojmy politiků.
Fed v tomto kontextu na mediální útoky amerického prezidenta nereagoval až do chvíle, kdy bylo Powellovi doručeno předvolání k výslechu. Distingovaný Powell pak v překvapivém reakci charakterizoval své stíhání ministerstvem spravedlnosti jako hrozbu ve prospěch Trumpových rozmarů.
„Hrozba trestního stíhání je důsledkem toho, že Federální rezervní systém stanovuje úrokové sazby na základě nejlepšího posouzení toho, co bude sloužit veřejnosti, spíš než aby se řídil preferencemi prezidenta,“ řekl Powell.
„Jde o to, zda bude Fed schopen i nadále stanovovat úrokové sazby na základě faktů a ekonomických podmínek, nebo zda bude měnová politika řízena politickým tlakem či zastrašováním.“
Boj o nezávislost nebo symbióza zájmů?
Vztah vlády a Fedu nejpřesněji shrnuje na webu Kurzy.cz Jan Mašek, který pracuje v londýnské Citi, takto:
„Není to tak, že si soukromí bankéři založili Fed, který si potom svou ekonomickou mocí podmanil federální vládu. Ne, Fed byl založen federální vládou. Je to vzájemná symbióza bankéřů a politiků. Kartel jménem Fed ovšem stvořili politici (za nadšeného lobování bankéřů). Bez politiků a státního aparátu by ale bankéři mohli lobovat do aleluja…“
Trump přesto testuje limity své moci a snaží se získat kontrolu na Fedem. Chce vytvořit tlak na centrální banku, aby rozhodovala podle jeho představ. A vůbec za nejlepší považuje ovládnutí Fedu natolik, aby mohl úrokové sazby diktovat podle svých představ.
„Bylo by to samozřejmě velké pokušení využít úrokové sazby například k ovlivňování voleb,“ dodal Powell. „A to je něco, co nebudeme dělat.“ Analytici do vějíře svých prognóz stále častěji započítávají obavu ze ztráty nezávislosti americké centrální banky. Důsledkem by podle nich mohla být i ztráta dominance dolaru jako hlavní světové měny.
