Bude tedy usilovat především o snížení schodku veřejných financí alespoň na úroveň tří procent hrubého domácího produktu (HDP). Otázkou však zůstává, jak rychle zamýšlí tohoto cíle dosáhnout. Zda si tedy na splnění cíle vyhradí celé funkční období čtyř let, nebo bude postupovat ambiciózněji, tedy rychleji.
Každopádně důraz na ozdravení veřejných financí je z celého programového prohlášený zřetelně patrný a je zřejmé, že konsolidace veřejných financí představuje vládní prioritu. Což ostatně potvrzuje četná dřívější prohlášení vládních představitelů v čele s premiérem.
Fialova vláda také bude usilovat o „zahrnutí zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti do ústavního pořádku ČR“. To znamená, že například legislativa týkající se takzvané dluhové brzdy by mohla nabýt rázu ústavního zákona.
To by znamenalo, že v případě dosažení dluhové brzdy, nyní stanovené na úrovni veřejného zadlužení ve výši 55 procent HDP, by politici pravděpodobněji museli přijmout razantní konsolidační opatření, neboť hranici dluhové brzdy by nemohli navýšit tak relativně snadno jako dnes, kdy příslušná legislativa podobu ústavního zákona nemá.
Obecnější je programové prohlášení také ve věci takzvané daňové brzdy, která má po vzoru zmíněné dluhové brzdy ustavit strop, tentokrát ovšem strop nikoli zadlužování, ale zdaňování, a to na úrovni stanovené maximální možné míry složené daňové kvóty. Tato kvóta představuje poměr daňových výnosu státu v poměru k HDP.
Obecnost dané proklamace programového prohlášení spočívá v tom, že zatím ani rámcově není stanovena či jakkoli naznačena úroveň daňové brzdy. Bude-li daňová brzda ustavena příliš velkoryse, tj. na příliš nízké úrovni, ztíží splnění maastrichtských kritérií. Vláda by se v takovém případě nakonec mohla v oblasti veřejných financí ocitnout v poloze myslivce, který loví příliš zajíců najednou, takže nemusí chytnout žádného.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
