Za nejnákladnější považujeme snížení daně z příjmu právnických osob (z 21 na 19 %, pozn. aut.) a zrušení povinnosti platit poplatek za obnovitelné zdroje. Oba kroky v kombinaci mohou stát přijít na nižší desítky miliard korun.
V jednotkách miliard korun jim pak může sekundovat řada dalších slibů včetně zastropování odvodů OSVČ (na 35 %), zvýšení rodičovského příspěvku, obnovení příspěvku na dítě nebo zvýšení nástupních platů policistů a hasičů.
Výrazně se také na veřejných financích (v desítkách miliard korun) může podepsat cíl zvýšit průměrnou mzdu učitelů na 75 tisíc korun (i když zde by se částka rozkládala na celé volební období).
Aniž bychom se snažili hodnotit smysl a správnost jednotlivých kroků, je jasné, že budou v souhrnu nákladné. Nová vláda přitom jasně deklaruje, že nechce zvyšovat daně. A jiné kategorie příjmů (evropské zdroje) jsou častokrát přísně účelově vázané.
Předpokládáme, zatím podle hrubých propočtů, že kdyby byla většina opatření realizována již v roce 2026, došlo by pravděpodobně k nárůstu deficitu veřejných financí z plánovaných 286 miliard korun nad 350 miliard korun. To však v tuto chvíli zatím není náš hlavní scénář.
Zejména proto, že stávající vláda současně deklaruje jako jednu z priorit i stav veřejných financí. To pravda nejde dohromady s nákladnými programovými sliby a bude záležet, co bude pro novou vládu ve finále důležitější.
Nejpravděpodobnější se nám zatím jeví určitá „střední cesta“, kdy zhoršení výhledu pro veřejné finance nebude nakonec tak výrazné, jak naznačují naše první hrubé propočty.
Nová vláda jednoduše nemusí všechny sliby realizovat „hned“ a některé „odsune“ na vedlejší kolej, kde mohou zůstat zaparkované klidně i do konce volebního období. Ostatně minimálně směrem k roku 2026 zatím hnutí ANO rozpočet měnit nechce.
Autor je hlavní ekonom skupiny ČSOB
(Redakčně upraveno)
