I proto pracujeme s pesimističtějšími odhady vývoje pro druhý kvartál roku 2020, kde si na základě citlivostních analýz (viz graf níže) dokážeme představit dvouciferné propady českého HDP, které by i v případě náběhu ekonomiky zpět do blízkosti plné produkce v průběhu druhé poloviny třetího a čtvrtého kvartálu vedly k propadu české ekonomiky okolo 8-9 %. Na podobně výrazné propady HDP v sousedním Německu ostatně ukazují první zveřejněné propady podnikatelských nálad v eurozóně – index PMI spadl v březnu na historická minima.
Pro řadu firem byl také nečekaný šok, když svou výrobu rychle po sobě uzavřely mnohé automobilky v Evropě. Doposud navržená masivní opatření české vlády včetně programu Antivirus a zaručených úvěrů jsou kroky správným směrem a mohou pomoci s tím, aby škody napáchané epidemií neměly trvalý výrazný dopad zejména na malé a střední podniky, trh práce a finanční systém. Na druhou stranu masivnímu propadu hospodářství v druhém kvartále tak jako tak nezabrání, protože vypnutí hospodářství je jednoduše státem naordinované (de facto chtěné).
Z průzkumu provedeného mezi korporátními a firemními klienty ČSOB vyplynulo, že skoro 60 % podniků rostou výpadky domácích tržeb. Zatím většině z nich aktuálně neschází hotovost, ale do měsíce je to pravděpodobné pro více než 40 % oslovených podniků. I proto zhruba dvě pětiny plánují využít nové úvěry od komerčních bank se zárukou ČMZRB. Více než 50 procent oslovených firem také hodlá využít plošný kurzarbeit pro firmy postižené poklesem poptávky.
Z pohledu vlády je pravděpodobné, že všechna plánovaná opatření nakonec povedou k deficitu, který výrazněji přesáhne plánovaných 200 miliard korun. Je proto správné, aby Česká národní banka (ČNB) v případě potřeby podpořila vládu určitou formou kvantitativního uvolňování – nakupováním vládních dluhopisů do vlastní bilance. K tomu si otevírá dveře připravovanou novelou zákona upravujícího obchody ČNB.
Riziko promítnutí výrazných rozpočtových a měnových stimulů do vyšší inflace není v nejbližších měsících výrazné, protože počáteční šok do ekonomiky je silně deflační. Podobně to vnímá nejen Evropská centrální banka a americký Fed, ale správně i ČNB.
Navíc představa o něco vyšší inflace (po odeznění karanténních opatření) je i pro většinu investorů rozhodně lepším řešením než nicnedělání, které by nastartovalo masivní propouštění a kaskádovou destrukci poptávky v ekonomice. To by ve finále vedlo k daleko větší reálné destrukci investic a úspor.
Autor je hlavní ekonom Patria Finance
(Redakčně upraveno)
