Už předchozí jiné průzkumy jasně naznačovaly, že firmy sice do budoucnosti hleděl celkem pozitivně, ale jejich optimismus dosud nebyl podložen novými zakázkami. Dobrá – leč zpožděná – čísla z průmyslu proto stále zejména na zásobě starých zakázek, které firmy nebyly schopny kvůli nedostatkům v dodavatelských řetězcích realizovat včas.
Slabé zakázky jsou výsledkem vysoké inflace u nás i v zahraničí, která nutí odběratele odsouvat jejich nákupy a přehodnocovat investice. Nejde o nahodilý výsledek jednoho měsíce, ale v podstatě se nízké zakázky staly téměř pravidlem.
Nedostatek domácích i zahraničních objednávek má alespoň jeden pozitivní efekt, a sice tlačí ceny průmyslových výrobců dolů.
Vzhledem k výrazné korekci cen surovin a energií na trzích by toto vynucené zlevňování nemělo být likvidační. Zároveň by mělo napomoci k rychlejšímu ústupu výrobní i spotřebitelské inflace.
Pokud si vypomůžeme aktuálním průzkumem z Evropské komise, tak kromě automobilového průmyslu a farmacie si na slabší objednávky aktuálně stěžují všechny průmyslové obory.
Co si z toho vzít? Minimálně to, že zatímco ještě v prvním čtvrtletí byl průmysl motorem ekonomiky, kterou zadržel před pádem do recese, ve druhém čtvrtletí na něj spoléhat moc nelze. Vyčerpává se navíc efekt nízkého srovnávacího základu v automobilovém průmyslu, a jak ukazuje PMI, situace se celkově zatím nijak nelepší v dalších částech tuzemského průmyslu.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
