Výdaje státu se meziročně snížily o 14 procent (-24,0 mld. Kč), příjmy vzrostly o více než 12 procent (+19,6 mld. Kč). Meziročně se zvýšil růst inkasa daní a pojistného (+7,9 mld. Kč) a také příjmy z EU (+13,3 mld. Kč).
Deficit veřejných financí v roce 2025 dosáhl dle predikce ministerstva financí dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), výše zadlužení vzrostla o 1,3 procentního bodu na 44,6 procent HDP (loni 43,9 % HDP, pozn. aut.).
Absolutní zadlužení se zvýšilo o devět procent, což vedlo k dalšímu navýšení úrokových výdajů o 3,4 procenta, nicméně poměr k HDP ve výši 1,3 procenta zůstal od roku 2023 neměnný.
Změna dluhové kvóty v záporném vyjádření byla zaznamenána za období minulé vlády pouze v roce 2023 ve výši -0,3 procentního bodu., tj. v tomto roce kleslo zadlužení z 42,5 na 42,2 procenta HDP.
I přesto, že konsolidace veřejných financí byla pozvolná a méně ambiciózní, nepodvázala hospodářský růst. HDP v loňském roce vzrostl podle prvního odhadu Českého statistického úřadu o 2,5 procenta. Investiční aktivita státu ve stejném období meziročně vzrostla o 23,5 procenta, tj. o 49,9 miliardy korun.
Pro letošní rok počítá vládní návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliardy korun, což v době ekonomického růstu (predikce MFČR 2,5 % pro rok 2026) představuje krok, který bude draze vykoupen vyšší obsluhou státního dluhu a také nutnou konsolidací veřejných financí, která nás v budoucnu čeká.
Autorka je analytička Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
